0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Rozhovory27. 5. 202314 minut

My Češi takto fungujeme. Ale teď to půjde změnit.

S ministrem školství o krachu letošních přijímaček, unijních miliardách a velkých plánech na příští dva roky

Autor: Matěj Stránský

Chtěl byste, aby vám bylo znovu patnáct let? 

Patnáct bych už asi nechtěl. Ale kdyby mi bylo čtyřicet, byl bych rád.

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Vzpomínáte, jak probíhaly vaše přijímací zkoušky na gymnázium?

Já měl za sebou úspěšnou účast ve fyzikální olympiádě, což v kombinaci s prospěchem znamenalo, že jsem přijímací zkoušky ani dělat nemusel. Ale to jsem se dozvěděl až ve třídě, kde se onen test psal.

Jak by se vám líbilo zažívat dnešní stresy, kdy tisíce dětí skončily mimo pořadník a netuší, co s nimi bude?

Je zjevné, že současný systém je nastaven špatně. Už deset let se mohly podávat přihlášky elektronicky a zpracovávat mnohem rychleji. Na Masarykově univerzitě se takový systém zaváděl už v době, kdy byl premiér Fiala rektorem.

Nejde jen o papírování, podstatou problému jsou chybějící kapacity a zmařené ambice spousty mladých lidí. Co byste jim vzkázal?

Že s kraji děláme vše pro to, abychom využili kapacity škol do posledního místa pro ty, kteří jsou zatím nepřijatí, i když měli dobré výsledky testů. Středočeský kraj řekl, že se nesmí stát, aby se uchazeč s 80 a více body z jednotné zkoušky nedostal na gymnázium a s 60 body na odbornou školu. Praha zatím takovou garanci nedala, ale i ta hledá řešení. Již bylo oznámeno, že školy budou do jedné třídy přijímat až 34 dětí, souběžně pracujeme na tom, jak školám ulevit zmírněním hygienických standardů, tak aby šlo kapacity dál navýšit. Zachovejme chladnou hlavu. Vím, že v situaci, kdy jde rodičům o jejich děti, je to těžké. Velká část aktuální nervozity ale opravdu souvisí se systémem dvou papírových přihlášek, který automaticky generuje velkou část neúspěšných a prodlužuje dobu nejistoty. V tomto systému navíc nelze odhadnout, zda a kde jsou kapacity skutečně nedostatečné.

Dřív nebyl důvod

Říkáte, že nevíte, jestli jsou kapacity středních škol dostatečné. Jak je možné, že stát taková data nemá?

Bohužel my v České republice takto fungujeme v celé řadě oblastí. Ale znovu říkám – problém nedostatečných kapacit nemusí být ve skutečnosti tak velký, jak se navenek jeví. Nesoulad poptávky a nabídky existuje hlavně v Praze a do jisté míry v Brně. Kraje svá čísla znají. V Pardubickém nebo Moravskoslezském kraji problém s převisem poptávky dle dostupných informací nemají. I z Prahy mám ale signály, že v některých školách s gymnaziálními třídami, které měly převis přihlášek, je počet skutečně podaných zápisových lístků nakonec pod kapacitou a proces přijímání dalších studentů běží. Teď není jiná možnost než čekat a pracovat na tom, aby se kapacita maximálně zvedla.

Lze 34 míst brát jako závazný slib? Musí ho školy respektovat?

Navýšení kapacit je rozhodnutím ředitelů. Ale pokud dostanou jasný signál, že je správné je navýšit, nemají důvod to neudělat. Všichni jsou si vědomi odpovědnosti za to, aby uchazeči, kteří dosáhli slušného výsledku, dostali šanci. Radní z jednotlivých krajů mě ujišťovali, že ve školách s výrazným převisem vydali školám pokyn, aby takto v případě potřeby postupovaly.

Pátral jste po tom, proč jsme se najednou ocitli v tak kritické situaci?

Podstata problému spočívá především v zastaralé a nevyhovující struktuře studijních oborů na středních školách, která zejména v některých regionech neodpovídá poptávce. V tomto ohledu zřizovatelé zaspali. A obávám se, že se ani ministerstvo školství dlouhodobě nestaralo o to, co se na obecní či krajské úrovni děje. Druhý problém je naprosté selhání státu v digitalizaci. Dokud však populace klesala, z pohledu rodičů a dětí nebyla nervozita taková a téma nebylo tolik výbušné. Loni poprvé vzrostla a letos ještě více.  

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc