Kubismus za necelou hodinu
Marie Zákostelecká se s projektem Mapamátky snaží lidi přimět k větší interakci s městem
Když se dnešní Dům Radost na pražském Žižkově ještě jmenoval Všeobecný penzijní ústav, byla to až do roku 1938 s 52 metry nejvyšší budova v Československu. Pak ji překonal o 26 metrů vyšší Baťův mrakodrap ve Zlíně. Dnes ve vstupu do Radosti sídlí kavárna s galerií a je to ideální místo k setkání se čtyřiadvacetiletou Marií Zákosteleckou. Jednak v sousedství na Vysoké škole ekonomické studuje magisterský program managementu umění. A hlavně je Radost jedním z hitů Funkcionalistické trasy, již studentka spolu s devíti spolužáky zařadila do jejich čím dál ambicióznějšího turisticko-architektonicko-vzdělávacího projektu Mapamátky.
Ve studiu se zaměřuje na památkovou péči, umění a urbanismus. Když pandemie školu uvrhla do karantény, dostala se spolužáky zadání, aby vymysleli akci, která by v hlavním městě oživovala kulturní dědictví nehledě na covidové restrikce. Desetičlenný tým pod jejím vedením během čtyř měsíců vymyslel právě webovou aplikaci Mapamátky. Původně šlo o čtyři trasy zanesené do Google Maps, které zájemce prováděly pustým městem po pozoruhodných architektonických realizacích. U každé zastávky pak web nabízel přehledné informace o stylu, autorech a historii dotyčných staveb. Vzhledem k tomu, že Zákosteleckou dlouhodobě baví architektura šedesátých a sedmdesátých let, jednou z prvních tras byla Brutalistní. Dnes už jich mají Mapamátky dvanáct. Od Literární přes Vnitroblokovou až po Pragerovu.
Projekt tým hradí ze svého a z příspěvků různých partnerů v čele s…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 52 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
