Jak je možné, že ačkoli se nová obří raketa Elona Muska změnila krátce po startu v déšť ocelových střepin snášejících se do vod Mexického zálivu, mluví podnikatel a jeho firma SpaceX o úspěchu? Odpověď je jednoduchá: úspěchem je už jen to, že se raketa s kosmickou lodí Starship vůbec odlepila od startovací rampy a úplně ji nezničila. S výbuchem se počítalo, necelé čtyři minuty letu do výšky 39 kilometrů přinesly cenná data. Muskova strategie dobývání vesmíru bývá označována jako „failing to succeed“ – ve volném překladu „chybami se člověk učí“.
Je to jiná cesta, než jakou se ubírá NASA. Federální agenturu placenou ze státního rozpočtu svazují ohledy třeba na to, aby se zakázky pro soukromý sektor rovnoměrně rozprostřely po celých USA, a také skutečnost, že jí politici často mění zadání. Když loni na podzim po mnoha odkladech poprvé odstartovala její raketa SLS, tvářili se odborníci rozpačitě. Raketa pro lety k Měsíci, jejíž vývoj začal již kolem roku 2010, v době, kdy SpaceX teprve dokončovala svoji mnohem jednodušší raketu Falcon 9, byla v okamžiku vzletu už vlastně zastaralá: její provoz je drahý, před startem vyžaduje těžkopádnou manipulaci a na rozdíl od Muskových raket neumí přistávat.
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
