„Jsme připraveni zachránit Českou poštu,“ řekl premiér Petr Fiala minulou středu při prezentaci vládního plánu na řešení klíčového politického tématu těchto dní. Konkrétní detaily transformace obřího státního podniku zaměstnávajícího 25 tisíc lidí poté popsal ministr vnitra Vít Rakušan, do jehož rezortu pošta spadá. Vlastně jen zopakoval to, co už o pár dní dříve naznačil pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán – tedy že státní podnik v posledních letech prodělává miliardy (naposledy to byla miliarda a půl), a je proto potřeba ho reformovat, jinak mu hrozí krach. A významnou část chystaných změn mají představovat škrty.
Jádrem transformace má být rozdělení pošty na dvě části, komerční a neziskovou. Komerční část bude provozovat to, co dnes vynáší, tedy hlavně přepravu balíků. Nezisková sekce bude poskytovat služby, které nejsou nutně výdělečné, ale stát je chce zachovat jako servis pro své občany. Sem patří třeba vyplácení důchodů nebo doručování dopisů, ty chce stát dotovat ze ziskové části. Obě sekce pošty mají být po dokončení transformace v roce 2025 v černých číslech, uvedl ministr. Transformace vyjde na osm miliard, které podle ministra pošta využije především na svůj provoz v příštích dvou letech.
Aby se z pošty mohl stát ziskový podnik, je podle Rakušana nutné zmenšit hustou síť poštovních poboček po celé zemi, jejichž provoz je ekonomicky neudržitelný. Od července jich z 3200 ubude 300, navíc dojde ke zrušení zhruba 2200 pracovních míst. Seznam rušených poboček bude zveřejněn v půlce dubna. Rušení se nebude týkat obcí, kde je pouze jedna pošta, což má zabránit situaci, že by obyvatelé vesnic přišli o často jediné místo, které jim zajišťuje „kontakt se světem“ a kam si třeba senioři chodí pro důchody. Zavírat se tedy bude hlavně ve městech, kde je pošt více – a část obyvatel tedy přijde o funkční pobočku ve svém přímém sousedství.
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
