Spor ředitele Kudrny o pohled na totalitu

S  jistou nadsázkou by se dalo politikům doporučit, aby se pokusili o ustavení Ústavu pro výzkum dění v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Tato instituce existuje patnáct let a pravidelně s výměnou šéfa v ní vzniknou spory, které vyvolají ve veřejnosti a médiích velké debaty o jejím smyslu a výsledcích její práce. Před deseti měsíci se stal novým ředitelem ÚSTR Ladislav Kudrna. Minulý týden byla zveřejněna petice zaměstnanců Oddělení vzdělávání ÚSTR, která viní nového šéfa z bossingu, cenzury a likvidace projektů prospěšných pro vzdělávání školáků.

A vzbudila velký ohlas. Před deseti dny odvolal ředitel Kudrna z postu vedoucího oddělení vzdělávání Čeňka Pýchu. Podle devatenácti zaměstnanců oddělení, kteří napsali protestní petici, byl Pýcha odvolán bez zdůvodnění. Kudrnova cenzura podle petice zase spočívala ve znemožnění distribuce knihy 13 objektů z (ne)šťastného muzea, která je jedním z výsledků pětileté výzkumné práce oddělení na téma „muzea dělnického hnutí v 21. století“. Kudrnovy výhrady proti oddělení se projevily i v kritice učebnice dějepisu pro základní školy, kterou oddělení zpracovalo – tato učebnice ale získala ocenění na knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem a učitelé jsou z ní nadšeni. Výhrad proti řediteli je více a na tomto místě je nelze všechny rozebírat.

Ladislav Kudrna se brání celkem logicky. Podle zákona má kompetenci odvolat šéfa oddělení bez udání důvodů. Pýchovi je prý slovně sdělil a spočívají ve výhradách k práci jeho oddělení. „Podle zákona, kterým byl ÚSTR zřízen, má vzdělávací oddělení převádět výzkumy a zjištění dalších odborů a oddělení ÚSTR do vzdělávacích publikací a programů. Oni si tam dělali tak trochu vlastní výzkum,“ říká Kudrna. Dokladem je podle něj právě zmíněná kniha. Podle Kudrny vybočuje ze zákonem daného zaměření ústavu, který vznikl „z vůle zkoumat a připomínat důsledky činnosti zločinných organizací založených na komunistické a nacistické ideologii, které prosazovaly potlačování lidských práv“. Kniha ovšem i z pohledu laika překračuje rámec vědeckého postupu, jsou v ní nenápadné odbočky brousící do současné politiky – třeba jak odhalení sochy Karla Marxe v Trevíru před několika lety „vzbudilo rozhořčení na české politické pravici“ místo toho, aby politici vnímali „mnohovrstevný pohled na Marxovu osobnost“. Kvůli podobným pasážím podle Kudrny debatovalo vedení ÚSTR o tom, zda vůbec knihu propagovat, ale o nějakém znemožnění distribuce či její propagace vzdělávacím oddělením nepadlo ani slovo a už několik týdnů prý existuje dohoda s vydavatelstvím Kosmas o prodeji knihy.