K čemu je nám Michelin

Je to sen každého šéfkuchaře: mít na dveřích svého podniku červenou kulatou nálepku s jednou či více hvězdičkami a s postavičkou pneumatikového tlouštíka Bibenduma, což obnáší ocitnout se v průvodci Guide Michelin. Přítomnost v něm pak má otevřít dveře k mezinárodnímu renomé. Když letos v lednu proběhla médii zpráva, že společnost Michelin zpoplatňuje udílení michelinských hvězd – a tím pádem zařazení oceněné restaurace do michelinského průvodce – a požaduje po České republice zaplacení desetimilionového členského poplatku na dobu tří let, mohlo to šéfy zdejších ambiciózních gastropodniků znejistit. Budou michelinští inspektoři do zdejší kotliny ještě mířit, nebo se jí budou vyhýbat obloukem?

Zda poplatek zaplatit, je na ministerstvu pro místní rozvoj, respektive na agentuře CzechTourism, která pod ministerstvo spadá. Na dotaz Respektu adresovaný ministerstvu na přelomu ledna a února, jaký postoj zaujme a zda jsou michelinské hvězdy skutečně tím, kvůli čemu sem turisté zamíří, přišla úředním jazykem psaná odpověď, že „oblast gastronomie je tradiční součástí komunikace agentury CzechTourism, která průběžně jedná jak s asociacemi, tak se soukromými objekty včetně společnosti Michelin; ministerstvo pro místní rozvoj náklady vyhodnocuje, bude je konzultovat s dalšími rezorty a budou následovat další potřebné kroky k řešení“. Rozhodnutí prý padne v horizontu týdnů, dosud však nepadlo.

Poprvé Praha získala michelinskou hvězdu v roce 2008, kdy se jí mohla pyšnit restaurace Allegro v pražském hotelu Four Seasons a její šéfkuchař Andrea Accordi. Nyní jsou v Česku dvě michelinské restaurace oceněné jednou hvězdou, obě v Praze – Field a La Degustation Bohême Bourgeoise. Bezesporu jsou výsledkem kvalitní a tvrdé práce. Ať bude však rozhodnutí jakékoli, člověk si nutně klade otázku, k čemu dnes michelinské hvězdy i průvodce, který na top restauranty upozorňuje, vlastně jsou. Možná v odpovědi zjistíme, že hodnocení, jež kdysi v gastronomické aréně udávalo tón, je už překonáno a žije spíš jen ze setrvačnosti a staré slávy (o tom více v rozhovoru na www.respekt.cz).