Západ netuší, jestli to Putin myslí s invazí na Ukrajinu vážně, nebo blafuje. Podle některých komentátorů si Evropané myslí, že to Putin vážně nemyslí, zatímco Američané si myslí, že myslí. Podle jiných je to naopak právě americký prezident Biden, kdo si myslí, že to tak Putin vůbec nemyslí, a proto hraje tvrdě a snaží se ho dotlačit do situace, kdy se bude muset odkopat. Ani autor textu není chytřejší a netuší, jaké přesně jsou plány vládce Kremlu s Ukrajinou. V jistém smyslu to ale vlastně pro další přemýšlení o vztahu k Rusku ani není důležité.
I k Rusku vstřícnější části Západu totiž musí být v tuto chvíli jasné, že Putin už svou masku odhodil, tedy pokud vůbec nějakou nosil. Rusko, hromadící vojáky a těžkou techniku na ukrajinských hranicích, dává ve svých požadavcích jednoznačně najevo, že není spokojeno s významem a rolí, jakou v současném světě hraje. Požaduje výslovně revizi výsledků studené války a žádá návrat k rozdělení Evropy na sféry vlivu, bez ohledu na to, co si státy a státečky v oněch sférách myslí. Západ líčí Moskva jednoznačně jako nepřátelský blok, jehož rozpínání je nutné zamezit i za cenu nasazení „vojensko-technologických prostředků“. Rusko je zkrátka nezakrytě neklidnou, nespokojenou zemí, jež se už nijak netají touhou dostat opětovně pod mocenský dohled prostor až k německým hranicím. To je základní situace dneška, která sice není nová, již dlouho ale nebyla tak zjevná a jednoznačně nasvícená.
Sjednotitel
Ve hře není „pouze“ Ukrajina,…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
