Půda a domov pode mnou

Letadlo vyslané z jihu Itálie v rámci britské speciální operace proniklo nad severozápadní Čechy. Životní mise jednoduše musela začít. Teď, nebo nikdy. „Měl jsem strach. Pilot se ptal, jestli skutečně chci seskočit. Pokušení odpovědět ‚ne‘ bylo veliké. Avšak nebylo příliš času na rozmyšlenou. Signál se rozsvítil červeně. Go – a než jsem si to mohl uvědomit, visel jsem pod rozvírajícím se padákem. Mezi nebem a zemí, pode mnou půda domova.“

Třiatřicetiletý novinář Albert Exler, kterého na tuto misi vyslalo v roce 1944 vedení sudetoněmecké sociální demokracie z londýnského exilu, padal tmou. Podle svých vzpomínek doskočil 4. května v půl třetí ráno, rok před koncem války, na pole poblíž obce Bynovec na Děčínsku. Než se rozednilo, vykopal díru a schoval do ní padák a pár dalších věcí, které už nepotřeboval. Pustil se do plnění svého úkolu: zpravit německy mluvící krajany o plánech na jejich poválečné vyhnání a zkusit mu zabránit.

Z pravděpodobných míst dopadu je dnes, o 78 let později, idylický výhled. Mrzne, nebe je modré, slunce září, horizont zdobí sněhem pokrytý kužel Růžovského vrchu, na polích leží vrstva prašanu. Zavátá není jen malebná krajina poblíž Labských pískovců, ale i stopy příběhu Alberta Exlera a dalších dvou parašutistů, kteří seskočili na jiných místech Ústecka. Po konci světové války na něj nebyl nikdo zvlášť zvědavý. Nejen v Československu, které většinu ze svých tří milionů německy mluvících obyvatel odsunulo, ale ani v tehdejším západním Německu,…