Jsem připravená být nepopulární,“ prohlásila nová britská premiérka Liz Truss poté, co začátkem září nastoupila do úřadu. Tehdy nejspíš netušila, jak rychle bude její odhodlání otestováno. Jen měsíc poté se totiž Konzervativní strana dramaticky propadla v průzkumech, za opozičními labouristy nyní zaostává v průměru o 20–30 procent (jeden průzkum naměřil i 33 procent) a popularita samotné premiérky je nižší, než jaká byla jejího předchůdce Borise Johnsona, když odcházel z úřadu ověnčen skandály.
Proč? Dramatické události přišly v reakci na plán nového kabinetu seškrtat daně, a to nejvíc za posledních padesát let. Když 23. září vystoupil britský ministr financí Kwasi Kwarteng a oznámil, že se vláda chystá snížit různé daně v celkovém objemu 45 miliard liber a na výpadek ve státním rozpočtu si hodlá půjčit, myšlenka se nesetkala s pochopením. Finanční trhy, na kterých si britská vláda tak jako jiné půjčuje, znejistěly, jak bude budoucí dluhy splácet – ministr financí totiž nepředstavil žádný konkrétní plán, jak díru v rozpočtu zalepí. O pár dní dříve navíc kabinet přišel s balíčkem energetické pomoci, který by měl za rok vyjít na sto miliard liber. Protože Liz Truss v kampani slíbila, že nezdaní energetické společnosti, na pomoc si tak vláda opět většinově půjčí.
U veřejnosti vláda narazila s plánem snížit zdanění nejbohatšího procenta Britů.
Truss i Kwarteng škrty obhajovali argumentem, že lidem a firmám zbude víc peněz, což nakonec…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
