Dvacátý srpen značí splnění významného národního cíle Řecka,“ napsal na Twitteru tamní ministr financí Christos Staikouras a děkoval za oběti, které obyvatelé jihoevropské země pro jeho dosažení učinili. Jak velké tyto oběti v průběhu uplynulých dvanácti let byly, to si lidé z jiných končin Evropy možná dokážou lépe představit až letos, kdy kvůli inflaci také zažívají pokles životní úrovně. Řecká ekonomika po krizi vyvolané finančním kolapsem na Wall Street v roce 2008 klesla o čtvrtinu, příjmy obyvatel v průměru o třetinu, nezaměstnanost se chvílemi blížila 30 procentům.Na vině bylo obrovské zadlužení země a nedůvěra investorů v řeckou schopnost je splácet. Před neřízeným krachem Řeky zachránila právě finanční pomoc ostatních zemí eurozóny, která v letech 2010–2018 činila těžko představitelných 288 miliard eur. Četní doboví kritikové z řad špičkových ekonomů jí ve své době vyčítali, že vzniká příliš pomalu, a je ze strany věřitelů v čele s Německem podmíněna tak tvrdými úspornými opatřeními, že řecká ekonomika a běžní obyvatelé trpí víc, než je nutné.
V roce 2018 začala nová fáze pomoci, ke které patřil i zvýšený dozor nad vývojem v Řecku. Evropská komise každé čtvrtletí sepisovala podrobnou zprávu o hospodářském a rozpočtovém vývoji v Řecku, aby se včas předešlo případným novým problémům. Tento „zesílený dozor“, jak se mechanismu říká, nyní končí. Řecko „splnilo většinu svých politických závazků“, které dalo ostatním zemím eurozóny, a navzdory pandemii a válce na…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
