Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Rozhovory

Prezident Zeman se zmáčknout nedá

S ministrem spravedlnosti Pavlem Blažkem o jmenování vlády, taktice opozice, síle Petra Fialy a nových časech pro státní zástupce

Pavel Blažek, ministr spravedlnosti • Autor: Milan Bureš
Pavel Blažek, ministr spravedlnosti • Autor: Milan Bureš

Je vás ve vládě pět stran a na to, že je to dost velký počet, to vypadá zvenku až idylicky. Lidé nevystupují do médií za své strany, vládu jste složili rychle a bez strkanic i přes nepřízeň Hradu, o věcech informujete, až když jsou dohodnuty v celé koalici, ne jednotlivě dřív. Čím to je?

To je osobností Petra Fialy. V první den vlády řekl pravidla hry, která všichni dodržují. Jedno z nich je, že bychom se neměli mediálně předbíhat s nějakými nápady, to že vede jen k tomu, že koalice působí nejednotně, což je pravda, to známe z minulých let. Zatím se mu daří, že to všichni ministři respektují.

To může časem přejít, počítáte s tím?

Víte, já jsem ve druhé vládě a ta předešlá, v níž jsem byl, vláda Petra Nečase, byla strašně poznamenaná osobní animozitou mezi ním a Miroslavem Kalouskem. To dělalo spoustu problémů. Tady zatím žádné animozity necítím, jednání vlády jsou věcná a já z nich mám zatím dobrý pocit. Myslím, že se to dá dodržet. Povede to podle mě k tomu, že zákonů předložíme méně, protože půjde jen o ty, na kterých se shodneme, ale to je podle mého názoru konzervativce dobře. Raději méně zákonů a kvalitních než obrovská šíře zákonů, které si tam každá strana prosadí. A ještě jedna věc – velká výhoda je, že je mezi všemi stranami velký spojovník, všechny jsou proevropské a prozápadní, byť má každá trochu jiný názor na fungování Evropské unie. Ale žádná nechce vystoupení z EU, z NATO. U Andreje Babiše jsme si nikdy nebyli úplně jisti, teď je jistota, že současná vláda je pro západní struktury.

Jak to bylo kolem jmenování vlády, o tom, že prezidentovy výhrady se týkají ministra zahraničí Jana Lipavského, nikdo z vás nechtěl promluvit, Petr Fiala to držel pod pokličkou. Proč?

Tam to bylo trochu jinak. Petr Fiala o vyjednávání s prezidentem nemluvil zcela úmyslně. Mně to neříkal a osobně si myslím, že to neříkal nikomu, možná lidem z vedení těch ostatních stran v koalici, ale to nevím, toho nejsem součástí. A to mlčení byla jedna z velmi chytrých věcí, které Petr Fiala udělal. To bylo dobré pro to, aby byly dobré vztahy s prezidentem, který vládu měl jmenovat.

Prezident si ale asi přál, aby se v novinách objevovalo, že je to on, kdo rozhoduje, že vláda záleží na jeho vůli.

Na to měl ty tři týdny nakonec právo. A bylo správné, že Petr Fiala o tom neříkal všechno, aby se to zbytečně nerozviřovalo. Jde i o to, že pokud by se hned mluvilo o tom, že pan prezident chce vetovat Jana Lipavského, tak by byl pan Lipavský dehonestován dopředu a to si nikdo nepřál. Takže je správné, že tím kolega Lipavský nemusel procházet víc, než bylo nezbytné.

Jakou aktivitu jste kolem toho vyvíjel vy osobně? Byl tam kritický víkend, kdy v pátek řekl Hrad nahlas, že z veta pro Lipavského neustoupí, pak se o víkendu něco dělo a v pondělí prezident ustoupil. Co jste dělali?

První fakt je ten, že z této nové vlády prezident Zeman znal mě, Petra Fialu a myslím, že kdysi mluvil i se Zbyňkem Stanjurou, ostatní pro něj byli nové tváře. Takže je logické, že jen ti lidé, kteří tam měli nějakou osobní známost s ním, se snažili, aby to dobře dopadlo. Mezi ty osoby jsem patřil. A ta moje aktivita se nedělá o víkendu, jak říkáte, ale už celý minulý rok. Aby pokud možno probíhala jednání s prezidentem už v době, kdy jsme byli v opozici. Abychom znali prezidentovy představy o budoucnosti republiky, což nám v podstatě řekl, ale nedošlo na ně – po volebním výsledku nešly naplnit. A nakonec se pan prezident rozhodl tak, jak vidíme. A myslím si, že pokud by nebyla ta jednání už během roku předtím, možná by to drhlo více. Byla to z mého pohledu správná taktika.

Čili jste se za prezidentem chodili radit, aby si oblíbil Petra Fialu, ano? Kolikrát jste to zorganizoval?

Zajímaly nás představy pana prezidenta. A ta setkání byla tři. Organizoval jsem to první, to bylo proto, že vznikal nový volební zákon, potřebovali jsme znát prezidentův názor, bylo strašně málo času a nechtěli jsme, aby ten zákon vetoval. Proto jsem tam byl s Petrem Fialou coby předsedou ODS i já jako právník. A z toho neplánovaně vznikla tradice na další dvě setkání. A to je vše. Mimochodem stejnou taktiku a zcela správně volil Ivan Bartoš, který na Hradě za panem prezidentem taky, myslím, dvakrát byl. Protože je naprostá hloupost si to představovat tak, že po volbách prezident uvidí někoho poprvé v životě a ihned s ním bude jednat jako s někým, koho už zná. Takže my jsme tam chodili, protože každý, kdo zná trochu ústavu, ví, že to bude jednou prezident, kdo jmenuje vládu.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].