Opravu, opravu! Pod tímto heslem vyšly do ulic demonstrovat přístroje. Počítače, co jim baterka vydrží jen deset minut a vypadává klávesa. A s nimi mobily s pavoukem na displeji. Nechtějí být vyhazovány, chtějí být opravovány. Opravu, opravu, skandovaly. Pokud vám tahle akce unikla, podívejme se na to na jútúbku. Snad nám to bude fungovat – to víte, starší počítač.
Před demonstranty zrovna předstoupil prasklý Samsung Galaxy. Přeje si být opraven za pomoci náhradních dílů a nástrojů, které již jeho výrobce slíbil dát do volného prodeje. Budou k dispozici v létě. Dožije se toho ten chudák na hranici vyhození? Nebo mezitím skončí v elektrošrotu? Chce právo na opravu! Sklízí aplaus. Pohne to nemilosrdnými výrobci? Možná. Trochu. Někteří už nabízejí díly pro self service repair, takové to domácí opravování. A jiní dále vymýšlejí stále složitější šroubky ve tvaru pentadecagonu, aby se do ničeho žádný týpek se šroubovákem nikdy nedostal.
Právo na opravu přitom už existuje. Majitel nemusí vyhodit celou pračku, když se jí porouchá pantík nebo čudlík. Přístroje musejí jít rozebrat a opravit a výrobci musejí deset let dodávat náhradní díly, říká legislativa EU – včetně těch čudlíků a pantíků. Týká se to ovšem zatím jen velkých spotřebičů, myček, ledniček, praček, které tvoří zhruba polovinu elektroodpadu v Evropě.
Svůj život ale předčasně končí také spousty elektroniky, jako jsou právě mobily a notebooky a playstationy, které tvoří nezanedbatelnou šestinu e-šrotu. U nich žádné…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
