Jak porazit Putina

Na Slovensku, kousek od Zvolena, začne v nejbližších dnech působit jednotka NATO o síle dvou tisíc vojáků. Velet jí budou Češi, kteří po schválení parlamentem pošlou k sousedům 650 vojáků. Podřízeni jim budou Poláci, Němci, Američané a Slováci. Jde o pozemní vojsko s rychlou manévrovací schopností. A je to jeden z příkladů, jak velení evropských sil NATO začalo přeskupovat na svém východním křídle jednotky, které jsou částí daleko širší alianční strategie, jak odstrašit ruského diktátora Vladimira Putina od válečné cesty na Západ. A nejen to, dvoutisícová jednotka u Zvolena je součástí operace NATO, která nutí Rusko „spořit si“ pro všechny případy část sil proti Alianci, a ne je všechny vrhnout proti početně slabší ukrajinské armádě. A v tomto plánu na oslabení a zastavení Putina je česká armáda přítomna.

Když vám chrání záda Brit nebo Dán

Dva dny před začátkem ruské invaze na Ukrajinu se v Praze konalo tzv. velitelské shromáždění tuzemské armády a náčelník Generálního štábu Armády ČR Aleš Opata tam zopakoval, co odborníci vědí hodně dlouho. Česká armáda nemá operační kapacity bránit své území a má značný skluz v plnění slibů Alianci, jak přezbrojí své vojáky a postaví nové jednotky, které půjde využít ve společných obranných silách NATO.

Česká armáda má dvacet pět tisíc mužů a žen. Několik stovek (přesné číslo je tajné) lidí z tohoto počtu působí ve skupině speciálních sil 601, která je schopna bojového nasazení kdekoli na světě, další tři tisíce v brigádě rychlého nasazení, která je součástí evropských aliančních sil rychlého nasazení. Další tři tisíce jsou v mechanizované brigádě, která může být nasazena do boje. Pak je tu už funkční, ale stále ještě se budující jednotka výsadkářů. Zbytek – asi patnáct tisíc – tvoří logistické jednotky, jako třeba ženisté, zdravotníci, chemici či generální štáb.

Pokud jde o zbraně, máme pouze dvanáct stíhaček Gripen. Třicet nebojeschopných, před dvaceti pěti lety modernizovaných tanků ruské výroby a další desítku starých, ale pojízdných ruských tanků, vyrobených v osmdesátých letech. Skoro padesát let staré obrněnce (BVP), opět ruské výroby. Těch máme 180. Dvanáct víceúčelových bojových vrtulníků z Ruska. A tak dál. „Jsme schopni profesionálního nasazení v misích, ale pokud jde o obranu teritoria, tak jsme hluboce podcenili investice do výbavy armády,“ říká bývalý náměstek ministra obrany Daniel Koštoval.

Na druhou stranu se podle něj nebo třeba někdejšího náčelníka generálního štábu Jiřího Šedivého „vyplatila“ naše dlouholetá účast v zahraničních misích – počínaje Kuvajtem na počátku devadesátých let přes Balkán až po Afghánistán. „Nejde jen o bojovou zkušenost, kterou se nikde na cvičišti nenaučíte, od Kuvajtu se učíme spolupráci se zahraničními jednotkami, součástí vojenského myšlení se stane jistota, že vám chrání záda Američan, Brit nebo třeba Dán a naopak že vy chráníte jeho,“ říká Šedivý.

Jak ta spolupráce vypadá v praxi v dnešních dnech, kdy žádný vojenský expert nemůže vyloučit, že Putin a jeho vojáci nezaútočí na Západ raketami, aby se pokusili získat jím prosazovaný vliv Kremlu na území kdysi ovládané Sovětským svazem? Bývalý ministr obrany Lubomír Metnar, dnes šéf poslaneckého výboru pro obranu, vysvětluje: „Operační obranný plán Česka říká, co má teď země a její armáda dělat. Jako první přichází na řadu inventura zbraní, munice, výstroje.“ Technici kontrolují stav stíhaček, protivzdušné obrany, děl, samopalů, pušek, proviantu, pohonných hmot. Většina české armády má zvýšenou pohotovost, k nasazení do boje je připravena hlavně lehká brigáda rychlého nasazení. Když dá velení Aliance rozkaz, musí česká jednotka nebo její část být schopna se přesunout na jakékoli místo určené plány NATO. Stejnou pohotovost mají příslušníci výsadkového pluku nebo skupina 601.