Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Téma

Nejdražší zima

Kam až vyletí účty za plyn a elektřinu? Jak pomůže stát? A musí být čistší energie zároveň dražší?

„Celková inflace se během zimy přiblíží sedmi procentům.“ ( Jiří Rusnok) • Autor: Milan Jaroš/Respekt
„Celková inflace se během zimy přiblíží sedmi procentům.“ ( Jiří Rusnok) • Autor: Milan Jaroš/Respekt

Vánoce jsou už za šest týdnů, což je ale pořád dost času na plno věcí. Má vzniknout nová vláda, může přijít nová covidová vlna – a s největší pravděpodobností také dojde na další zvyšování cen.

„Celková inflace se během zimy přiblíží sedmi procentům,“ oznámil guvernér centrální banky Jiří Rusnok, když minulý týden vysvětloval, jak se mění kondice zdejší ekonomiky a jak na to jeho instituce bude reagovat.

Obsah sdělení byl o poznání víc znepokojivý, než by se ze suchého, bezemočního podání zdálo. Většinu stanoviska Rusnok přečetl z papíru podle textu dohodnutého předtím s dalšími členy bankovní rady. Spatra odpovídal až na následné otázky. Růst cen podle posledních statistik činil bezmála pět procent, sedm procent Česko pamatuje naposledy koncem devadesátých let. Stejné je to se skokovým zvýšením úroků, ke kterému Rusnokem vedená bankovní rada minulý týden přikročila ve snaze inflaci zchladit.

Už teď je přitom jasné, že zdražování bude v některých ohledech – a hlavně pro některé domácnosti a firmy – ještě o hodně větší. Důvodem je pokračující napětí na trzích s energiemi. Elektřina a plyn zdraží klientům padlých dodavatelů, ale i pro většinu ostatních, kteří si cenu nezafixovali. Pro část z nich končící vláda vymýšlí záchrannou síť, nejde to však zatím dost rychle na zamezení hrozbě, že se desítky a možná i stovky tisíc zdejších domácností dostanou přes zimu do neřešitelné finanční tísně.

Minimálně dvojnásobek

Největší skok nastává tam, kde nynější celoevropská energetická krize začala, tedy u zemního plynu. Místo dlouhodobých mezistátních kontraktů ho většina Evropy – včetně Česka – kupuje poslední dekádu přes burzu v Rotterdamu. Tam se tvoří i pohyblivá cena podle momentální nabídky a poptávky napříč kontinentem. Tento systém dostává dodavatele pod větší konkurenční tlak a roky fungoval dobře. Během pandemie plyn kvůli menšímu odběru zlevňoval, letos se ale situace, jak známo, úplně otočila.

Důvodem je kromě oživení ekonomiky souběh několika dalších mimořádných událostí. Spotřeba plynu roste s tím, jak na něj Evropa přechází ve výrobě elektřiny kvůli snížení emisí. Na severu kontinentu letos málo fouká a za nové větrné parky zaskakuje opět plyn. Vývozci zkapalněného plynu se víc přeorientovali na Asii kvůli tamějšímu dřívějšímu probuzení z pandemie. Hodně velkou roli nejspíš v Evropě sehrálo také to, co bylo v Česku vidět v malém měřítku na kolapsu Bohemia Energy – a sice že objem dodávek už dávno nehlídají státy, místo nich záleží na obchodní strategii privátních hráčů a ti někdy oddalovali nákupy celý rok ve víře, že ceny plynu do zimy klesnou. Zásobníky s plynem se kvůli tomu plnily pomaleji, než bylo třeba – a nejistá rezerva na zimu pak ceny vyhnala ještě výš.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].