0:00
0:00
Astrounat Brázda
Odvaha nejen číst

Civilizace3. 10. 202110 minut

Plyn jako zbraň

Rusko vždy využívalo své nerostné suroviny jako zdroj svého bohatství – ale i jako prostředek nátlaku na jiné státy. Jak hledět historickou optikou na rodící se plynovou krizi?

Nord Stream 2, září 2021 • Autor: Profimedia

Kontroverzní plynovod Nord Stream 2, spojující přes Baltské moře Rusko s Německem, je téměř před zprovozněním a již stačil rozvadit Berlín s některými státy Evropské unie i s USA. Stalo se to v situaci, kdy se z původně „doplňkového“ zemního plynu stala klíčová energetická komodita, jejíž ceny momentálně stoupají k rekordním hodnotám. Nejen v evropském energetickém mixu má plyn pomoci nahradit uhlí, vykrýt zatím chybějící podíl obnovitelných zdrojů a stát se přechodným palivem na cestě k uhlíkové neutralitě.

Otázka proto je, zda Rusko bude ještě více hrát s plynem jako svojí trumfovou kartou v zahraničněpolitických sporech. Vracejí se „sovětské časy“, kdy byla Moskva na jedné straně ochotna zapomenout na ideologii a za úvěry i tvrdou měnu prodávat na Západ ropu a plyn, a zároveň své energetické suroviny využívat jako nátlakový nástroj především vůči menším nekomunistickým státům?

↓ INZERCE
Inzerce Budvar
Inzerce Budvar

Lekce Kavkaz

Základ obchodního modelu mezi Západem a Ruskem – obilí, dřevo či ropu výměnou za tvrdou měnu, technologie a přístup k zahraničním trhům – byl položen již na přelomu 19. a 20. století a bolševici na něj po roce 1917 jen navázali. Postupně začali na světový trh především z kaspického regionu dodávat svoji levnou ropu, které, přes odpor západních ropných společností, nemohly některé země odolat. K roku 1930 sovětská ropa tvořila 15 procent západoevropské spotřeby, přičemž dvě třetiny sovětského exportu odebíraly Velká Británie, Itálie, Německo, Francie a Španělsko.

Rozvoj…

Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.

Online přístup ke všem článkům a archivu

Články i v audioverzi a mobilní aplikaci
Možnost odemknout články pro blízké
od 150 Kč/měsíc