Neautorizovaná biografie doby
Světová knihovna Odeonu už čítá přes 250 svazků, ale tohle je nejspíš první, který obsahuje také ilustrace. Na té nejdůležitější je „titulní“ muž v červeném kabátě, podle něhož se novinka Juliana Barnese jmenuje. Občanským jménem to je doktor Samuel Pozzi, zakladatel moderní francouzské gynekologie a také známý proutník. Barnes portrét poprvé viděl v roce 2015 v londýnské Národní portrétní galerii, a když zjistil, kdo na něm je, vypadalo to, že má látku na román.
Jenže gynekog-svůdce? Nepůsobí to příliš lechtivě a vychtěně. Co projde skutečnosti, neprojde románu. Barnes sice Pozziho sleduje zblízka, dívá se mu pod nůž, do postele, dokonce přímo do střev, když v nich uvázne kulka – ale současně je hodně odstředivý, Pozzi je tu často jen záminka. Autor se hlavně ponořil do zapomenutých deníků, pamětí a článků z doby belle époque a sepsal cosi jako neautorizovanou biografii těch krásných předválečných časů. Neautorizovanou proto, že kromě seriózních úvah o době a mravech je to taky samý drb. Co se skutečně stalo, už nikdo neoddělí od toho, co se říká.
Že se Barnesovy texty často pohybují na pomezí prózy a eseje, na to už je čtenář zvyklý. Stejně tak se o něm už od nejslavnější knihy Flaubertův papoušek ví, že je beznadějný frankofil a rád píše o umělcích. A nové koneckonců není ani to, že zde vystupuje ve své civilní podobě. Zatím nikdy však nepřišel s textem, který by se tolik podobal textilii. Vlákna, motivy a postavy se tu překřižují, proplétají a zase si mizí…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Demonstrace Stojíme za kulturou
Stovky studentů uměleckých oborů a zástupců kultury ve středu na pražském Malostranském náměstí protestovaly proti plánovaným škrtům v rozpočtu ministerstva kultury. Akci Stojíme za kulturou! před jednáním poslanců o závěrečném, třetím čtení návrhu státní rozpočtu pro letošní rok svolali studenti uměleckých vysokých škol, kteří tu také vystoupili se svými projevy.
Den lidových krojů v Poslanecké sněmovně
Sněmovnu v úterý ovládl folklor. Několik desítek poslanců dorazilo do dolní parlamentní komory v lidových krojích ze svých regionů. Akce nazvaná Den lidových krojů se konala potřetí. Letos ji doprovází výstava lidových krojů i ze Slovenska, Polska a z Maďarska. Poslanci se sešli ve Dvoraně v jedné z vedlejších sněmovních budov, kde výstavu zahájili. Následně se vydali průvodem přes Malostranské náměstí a Sněmovní ulicí slavnostním vchodem do hlavní sněmovní budovy. V sálu Státních aktů pak vystoupily taneční soubory z Česka, Slovenska, Polska a Maďarska.
Předseda Sněmovny Tomio Okamura (SPD) se oblékl do kroje z Bystřice pod Hostýnem. Lidové kroje podle něho patří k národnímu dědictví. "I když je většina z nás už běžně nenosí, tak k nám prostě patří," řekl Okamura. Iniciátor Dne lidových krojů ve sněmovně, nynější předseda zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) podotkl, že letošní akce naplňuje motto Evropské unie o jednotě v růzností. "Naše kroje jsou symbolem našich kořenů, našich tradic naší identity," uvedl.
"Náš národ není velký počtem lidí, není velký rozlohou země. Ale jsme obří, co se týče rozmanitosti, kultury, tradic i krojů," řekl ministr kultury Ota Klempíř (za Motoristy), jenž dorazil v kyjovském kroji. Akce podle něho setřela rozdíly mezi koalicí a opozicí, což je stav, který by měl podle ministra vydržel déle než jedno odpoledne.
