Prezidentův premiér
Dává ústava možnost hlavě státu obejít v případě vítězství protibabišovskou koalici?
Prezident Miloš Zeman v krátké době podruhé za sebou zasáhl do průběhu podzimních parlamentních voleb ve prospěch premiéra Andreje Babiše. Nejprve, na sklonku adventu, je oproti zvyklostem nezvykle brzy vypsal – tři čtvrtě roku před jejich konáním. To oficiálně proměnilo další politický život v předvolební kampaň, kterou politici musí účtovat. Strany mají limit devadesát milionů korun, menší partaje kandidující v koalici argumentují, že peníze mohou předčasně vyčerpat a dál nebudou moci tak výrazně agitovat, zatímco premiéru Babišovi to nemusí tolik vadit, když má ze svojí pozice šéfa kabinetu větší přístup do médií.
Minulý týden pak Zeman v rozhovoru pro MF DNES řekl, že funkcí premiéra pověří toho, kdo jako předseda politické strany získá nejvíce mandátů. Zároveň vyloučil, že by tuhle aritmetiku vztahoval na rodící se volební koalice, tedy trojkoalici ODS, lidovců, TOP 09 a dvojkoalici Pirátů s hnutím STAN. Dlouhodobé preference ukazují, že jedna z nich má šanci dotáhnout se na ANO, je možné, že ho nakonec i přeskočí. V součtu by tak měla více mandátů než ANO, ale pokud by každá jednotlivá strana dané vítězné koalice měla sama o sobě méně mandátů než například druhé v pořadí ANO, z prezidentových slov vyplývá, že by pak stejně pověřil Andreje Babiše.
Ústava podle ústavních právníků prezidentovi takový postup nezakazuje, není v ní nijak konkrétně určeno, koho má jmenovat premiérem. Tedy jestli takový člověk musí být vítěz voleb v koalici, nebo by to měla být…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
