Třicet deka upřímnosti, kilo objetí

Žádné objímání a žádné poučení,“ shrnul komik a scenárista Larry David před pěti lety své krédo slavné Show Jerryho Seinfelda, která v devadesátých letech nově definovala podobu moderního sitcomu. Čtveřice cynických, neurotických a komicky sebestředných Newyorčanů v něm ironicky „nedělá nic“. A už vůbec nedává upřímně najevo emoce. Televize od těchto časů evidentně opsala velký oblouk – aktuálně vše nasvědčuje tomu, že objímání je přesně to, co je v kurzu. Udílení cen Emmy ovládl minulý týden v komediální kategorii sitcom Ted Lasso o kouči amerického fotbalu, který nic neví o tom evropském, ale to mu nebrání trénovat tým Premier League. Ted Lasso by mohl nově figurovat jako slovníkové heslo tzv. feel good televize. Tedy takové, po jejímž zhlédnutí se divák cítí dobře. Povzneseně. Jako ve vřelém objetí. Nebo zachumlaný v nadýchané peřině po studeném dni s šálkem horkého kakaa a sušenkami. Stejný typ upřímně pozitivního seriálu představoval i loňský vítěz – Městečko Schitt’s Creek o bohaté rodině v bankrotu, která se musí najít na malém městě. Výčet tím zdaleka nekončí: Grace a Frankie,Nezdolná Kimmy Schmidt,Dobré místo… Pozitivní vlna se navíc rozlila i do jiných formátů. Možná nejviditelnějším příkladem nekonfrontační, láskyplné televize je pekařská reality show The Great British Bake Off (GBBO), jejíž dvanáctá řada měla premiéru minulý týden. Jak Ted Lasso, tak GBBO jsou…