Soumrak Pirátů?

Nafukovací hrad, hudba z reproduktorů a usměvavá skupinka dobrovolníků vítají na kladenském hlavním náměstí ve čtvrtek odpoledne místní obyvatele. Předvolební akci tam pořádají zástupci koalice Pirátů a Starostů a díky skákacímu hradu se na místě rychle srocují skupinky dětí a jejich rodičů. Zájem o hrad je chvílemi tak veliký, až členové organizačního týmu musí začít nedočkavé děti trochu brzdit a vybízet je, aby „si zatím skákaly na místě“, než na ně dojde řada. Přítomní politici si akci pochvalují, ale kromě všeobecně vyjadřovaného optimismu lze v rozhovorech s nimi vycítit i jistou rozpačitost. I Piráti a Starostové totiž v posledních týdnech působí, jako by ve všeobecné předvolební tlačenici tak trochu sami poskakovali na místě a nevěděli, jak dál. Jejich koalice, ještě před pár týdny jasný lídr průzkumů, začíná ztrácet voličskou podporu. „Ještě jsme se úplně nenadechli. Trochu neumíme reagovat na antikampaň, kterou proti nám ostatní strany vedou,“ vysvětluje to kladenská senátorka Adéla Šípová. Pokusy zvrátit sestupný trend zatím nejsou úspěšné. Kvůli nejnovější sérii propagačních fotografií dokonce Piráty a Starosty potkalo něco, čeho se političtí marketéři děsí – stali se terčem vtipů a internetového posměchu. Klesl jarní politický šampion na kolena ještě dřív, než zápas začal, nebo šetří síly pro podzimní velké finále?

Migranta do každého obýváku

Podle výzkumníka Pavla Ranochy z agentury Kantar je pokles pirátsko-starostenské koalice jednoznačný. Za tři měsíce ztratila v jeho modelu tato koalice pět procent na oblibě. Dělat závěry kvůli změnám v řádu procent je pro badatele ošemetné, jak ale Ranocha říká, pět procentních bodů už je průkazná zpráva o tom, že se něco děje. Pět procent voličů je v českých reáliích zhruba čtvrt milionu lidí, kteří pirátskou palubu v posledních týdnech opustili. A o Pirátskou stranu jde především. Kantar se lidí ptá nejenom na aktuální koalice, ale pořád i na jednotlivé strany. Z dat plyne, že Starostové si svou oblibu drží. „Tlak je především na Piráty,“ říká Ranocha. „Jejich popularita klesla.“

Pokles preferencí ani ne tři měsíce před volbami všichni aktéři donedávna vedoucí koalice zcela logicky vnímají. Hlavní příčinu tohoto trendu vidí v dezinformacích, které zejména kolem Pirátů kolují. „V okamžiku, kdy jsme jako koalice vystřelili v jarních průzkumech nahoru, začala proti nám lživá kampaň a očerňování hlavně Pirátů. Nahoře prostě hodně fouká a proti nám jdou síly Mordoru,“ říká expředseda hnutí STAN a současný poslanec Petr Gazdík. Přirovnání protivníků k silám zla z fantasy ságy Pán prstenů je zřejmě v rámci koalice oblíbené, protože v diskusích s politiky Pirátů a Starostů zaznívá často. „Je to kulantní označení těch, kdo proti nám používají lži a nesmysly,“ říká Gazdík. Lídři koalice Pirátů a Starostů přiznávají, že i když ostrou kampaň očekávali, nechali se drsností a nepravdivostí výpadů trochu zaskočit. „Rozhodování, na co se soustředit, nám bralo energii a přestali jsme prezentovat náš program,“ odpovídá šéf STAN Vít Rakušan na otázku, kde podle něj koalice v minulých týdnech udělala chybu.

Volební tým Pirátů a Starostů je přesvědčen, že pokles preferencí je z velké části způsoben dezinformacemi o povolebních záměrech Pirátů. Ve snaze učinit tomu přítrž podali Piráti minulý pátek žalobu na premiéra Andreje Babiše za „šíření lží“ na sociálních sítích. „Piráti chtějí nejdřív mapovat byty, zdanit přebytečné metry a pak vám tam někoho nastěhovat. Nejlíp nějakého migranta,“ tweetoval Babiš například 3. června a podle vedoucího mediálního oboru Pirátů Mikuláše Ferjenčíka jsou právě tohle jedny z hlavních dezinformací, s nimiž se setkávají. „Seniorka v Prostějově mi říká, že jí chci dát migranta do bytu, podnikatelka v Šumperku pak, že jí chci zdanit nemovitost,“ popisuje zkušenost z terénu Tomáš Müller, lídr STAN na Olomoucku.

Ve snaze tyto lži vyvracet chtějí Piráti spoléhat na dvě věci: tou první je nové call centrum, kam bude moci kdokoli zavolat s dotazy. „Chceme tím zasáhnout hlavně seniory, pro které je telefon mnohem příjemnější způsob komunikace než internet,“ říká volební manažer Pirátů Pavel Gruber. Druhou věcí je práce v terénu a vyvracení dezinformací naživo. Piráti od minulého týdne začali vedle tradičních pirátských novin během kampaně roznášet i letáčky s titulem „Lžou o nás, protože se nás bojí“, kde nejčastější fámy vysvětlují. Čtenář se tak například dozví, že Piráti by sice byli ochotní uvažovat o zdanění velkých komerčních hal, „na byty a chaty vám ale nikdo nesáhne“.

Nastolit téma

Nezávislá data ovšem ukazují, že dezinformace a výmysly jsou jen částečné vysvětlení. Podle výzkumníka Ranochy je sice pirátské voličské jádro přelétavé a vlažné, a proto ho vymyšlené zkazky o povolebních plánech teoreticky mohou zviklat, na druhou stranu ale také platí, že obecenstvo Starostů a Pirátů není na dezinformace citlivé, protože je považuje za nesmysly. „Polovina lidí, kteří Piráty od letošního května opustili, přešla ke druhé opoziční koalici, hlavně k TOP 09,“ čte z dat Ranocha. A tak nereagují lidé, které vyděsí premiérovy lži nebo řetězový e-mail o povinném stěhování uprchlíků do obýváků.

Pirátská stagnace a následný pokles začaly zhruba v době, kdy koalice Pirátů a Starostů v polovině května představila volební program. Ten je na české poměry velmi podrobný – a tak z něj konkurence může vybírat velmi konkrétní body ke kritice, vysvětluje Ranocha. Tomu odpovídají i důvody, které odcházející voliči výzkumníkům nejčastěji uvádějí. Piráty opouštějí kvůli jejich plánům na zavedení eura (což Piráti v dlouhodobém programu mají) nebo již zmíněným nápadům na radikální zdanění bytových prostor (což naopak v programu nemají, ale několik jejich členů se v tomhle směru – „neobratně“, jak to později komentovalo vedení strany – vyjádřilo na sociálních sítích) a pak kvůli blíže nedefinované „levicovosti“.

Za přešlapování na místě podle marketéra Jakuba Horáka, který pro Piráty vymýšlel kampaň do minulých parlamentních voleb, nesou velký kus odpovědnosti samotní politici Pirátů a STAN. „O čem se mluvilo po jejich zahájení kampaně? Že tam na tiskovce byla mezi partou mužů jediná žena, a navíc stála úplně na straně. O čem dalším se v souvislosti s Piráty mluví? O tom, že jejich mládežnickou organizaci vede transosoba, a pak něco o polyamorii neboli více milostných svazcích najednou,“ říká Horák. „Marginality nebo rovnou pitomosti. Ale oni to nedokážou nahradit ničím ze svého programu, zatím nedokážou nastolit vlastní pozitivní téma, kterým by to přebili. To je jejich úkol,“ dodává marketér.

Jedním z pokusů o přebití pitomostí se staly zmíněné propagační fotografie představující mimo jiné jednotlivé pirátské politiky určené k povolební vládní funkci. Na jednom z nich tak třeba kandidátka na post ministryně práce a sociálních věcí Olga Richterová zalévá konvičkou květiny a upozorňuje na nutnost rovnováhy v přírodě; plánovaný ministr spravedlnosti Jakub Michálek zase lasem chytá korupčníky. Kampaň ovšem místo nastolení vlastních témat vzbudila především posměch a Michálkovu fotografii strana stáhla jako „zavádějící“. „Mám široký záběr, který se netýká jen sociální oblasti, životnímu prostředí se věnuju, když můžu,“ odpověděla Olga Richterová na dotaz, jak souvisí rovnováha v přírodě s jejím zájmem o sociální věci. „Jsem i poslankyně za Prahu a Pražany pálí i vedro ve městech… Navíc každá kampaň je křížovka, kde občas nějaké písmenko netrefíte.“ Podobně to vidí také předseda Pirátů Ivan Bartoš: souhlasí s tím, že některé fotografie se nepovedly, a strana podle něj kritiku bere vážně, reakce ale zároveň považuje za trochu „přifouknuté“. Tak jako další členové koalice zároveň říká, že ta pravá kampaň se teprve rozjede od srpna, až poslancům skončí povinnosti ve sněmovně.

Nepirátské

Kritika směrem k dosavadní podobě kampaně nepřichází pouze od pozorovatelů zvnějšku, ale i od straníků, zejména pak Pirátů. Předvolební počínání strany se stalo tématem také na diskusním pirátském fóru. Jedna z častých výtek směřuje k přílišné „nepirátskosti“ kampaně. „Základní problém kampaně je, že ji nestvořili Piráti, ale prodejci jogurtů, takže je neautentická,“ píše například jeden diskutující. „Ztratili jsme to, co dělá Piráty Piráty a Starosty Starosty.“ Co přesně je ona „pirátskost“ a v čem spočívá, sice debata na fóru nijak neobjasňuje, nicméně že její ztráta může být jedním z rizik společné koalice, bylo podle zakladatele Pirátské strany Jiřího Kadeřávka jasné už loni na podzim, kdy se vznik koalice Pirátů a Starostů diskutoval. „Myslím, že napříč členstvem je cítit lehká nervozita z kampaně, že je to příliš uhlazené a konzervativní. Vnímám, že jsme naši pirátskou značku oslabili, nepoužíváme v kampani například pirátskou vlajku. Věřím ale vedení, že vědí, co dělají,“ říká. Obdobně mluví i dvojka koaliční kandidátky v Ústeckém kraji pirát Lukáš Blažej. „Kampaň je tak navržená, aby působila méně pirátsky,“ vysvětluje s tím, že má ukazovat věci, které si nerozhodnutý volič s Piráty úplně nespojí. „Kritika Pirátů je, že jsou mladí a neschopní, proto ukazujeme Piráty, kteří chodí v oblecích. Je potřeba věřit vedení kampaně, že se opírá o data a přinese nám to víc voličů, než sebere,“ vysvětluje Blažej.

Vedení koaliční kampaně i lídři jednotlivých stran nicméně naznačují, že v předvolební prezentaci obou partají dojde v blízké budoucnosti ke změnám. Jak Piráti, tak Starostové by podle těchto náznaků měli v komunikaci s veřejností víc zdůrazňovat právě svoje specifické vlastnosti. Zde tak nejspíš uvidíme rozdíl oproti konkurenční opoziční koalici Spolu. Té se totiž podle všeho podařila jedna věc: voliči ji vnímají jako celek a 60 procent z nich výzkumníkům hlásí, že bude volit „koalici Spolu“, nikoli jednotlivou stranu, která je právě její součástí. U koalice Pirátů a STAN je to jinak. Dohromady je vnímá jen necelá třetina jejich voličů. Zbytek jí plánuje hodit hlas proto, že chce volit Starosty, nebo Piráty. Podle expertů není nutně jeden model lepší než druhý a volnější nastavení koalice, ke kterému Piráti a Starostové směřují, nemusí být samo o sobě problémem.

Zatímco hlasy zevnitř Pirátské strany si stěžují na ztrátu své „pirátské identity“, voliči Starostů zase z průzkumů vycházejí jako nejvíce nespokojení s rozhodnutím strany jít do koalice. Volí ji, ale s nesouhlasným mručením. „Já bych toho využil a nechal bych každou tu stranu cílit na své voliče,“ říká Horák. „To jde snadno provést, pro lidi to nebude matoucí. Prostě kandidujete jako Piráti, kteří jsou shodou okolností součástí koalice. Není potřeba budovat žádnou novou značku, když to je obtížné.“ Že se tímto směrem vydají, naznačuje jak volební manažer Gruber, tak předseda Pirátů Bartoš. „Každý máme svá specifika, některá témata jsou víc pirátská, jiná víc starostenská. My můžeme přinést třeba důraz na digitalizaci, Starostové mají víc zkušeností s řízením regionů. Je potřeba ukazovat, v čem se doplňujeme,“ říká. Celkové strategii, kterou koalici dělá pražská marketingová agentura BeefBrothers, ale Bartoš věří a její potenciál se podle něj naplno ukáže až od srpna, kdy začnou plánované akce nabírat na intenzitě.

Kromě marketingu však řeší koalice i další překážky. Co jim podle jejich vlastních slov svazuje ruce, je finanční limit 90 milionů na kampaň. Prezident Miloš Zeman totiž letos vyhlásil konání voleb již velmi brzy – začátkem ledna, tedy tři čtvrtě roku dopředu. Podle volebního zákona tímto okamžikem odstartovala doba, kdy musí strany či koalice vykazovat všechny předvolební náklady a musí se vejít do stanoveného limitu. „Je to věc, která nás v naší strategii zásadně ovlivnila,“ vysvětluje Mikuláš Ferjenčík. Jak ukazuje i transparentní volební účet, Piráti na něm vykazují i ty nejmenší náklady, a musí tak pečlivě zvažovat, jakou reklamu si kde zaplatí. „Máme peníze na jeden vrchol kampaně,“ říká Ferjenčík, „a to bude od půlky srpna do voleb.“