Ani ve dnech před příchodem ohně to v kanadské osadě Lytton nebylo k žití. Horko sužovalo celý západ severoamerického kontinentu, v Britské Kolumbii, kde Lytton leží, v zeměpisné šířce odpovídající střednímu až severnímu Polsku, se ale několikadenní padesátistupňová vedra (teploměry vyšplhaly až na 49,6 stupně Celsia) vymykala veškeré tamní zkušenosti. Téměř se nedalo vycházet na ulici. Hotely a penziony se naplnily jen proto, že nabízely klimatizaci. V posledních pěti červnových dnech kvůli horku zemřelo v Britské Kolumbii několik set lidí. Na přelomu června a července tu pak meteorologové zaznamenali více než 700 tisíc blesků, po nichž se rozhořelo přes 180 lesních požárů – včetně toho, který prakticky zničil Lytton.
Dosavadní teplotní rekord pro Kanadu je přitom o více než čtyři stupně nižší a pochází z roku 1937, z období takzvané prašné mísy (dust bowl), kdy na rozsáhlé oblasti Spojených států a Kanady dolehly ničivé prašné bouře způsobené hlavně nešetrným zoráním prérie. A i tentokrát je příčinou problému lidská činnost. Vědci jsou zpravidla opatrní, mají-li označit za viníka konkrétní katastrofy změnu klimatu, teď ale klimatologové z mezinárodní skupiny World Weather Attribution prohlásili, že bez klimatických změn by byla tato vlna veder nemožná. A pokud se svět oteplí o více než dva stupně Celsia, což se bez drastického omezení emisí skleníkových plynů stane už v druhé polovině století, mohou podobné vlny veder udeřit každých pět let. Výkyv na západě Ameriky byl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
