Zázrak, který překáží. Proč Češi tak rádi kácí svoje stromy
 
33A_jaros
Nejsledovanější v Praze. (Javor stříbrný u Smetanova nábřeží) • Autor: Milan Jaroš

32_graf_final

Vzrostlý javor u pražského Karlova mostu je začátkem jara ještě bez listů. Kdo o něm nic neví, mine ho bez povšimnutí. Kdyby se ovšem v Česku hledal strom, kolem kterého je momentálně největší rozruch, měl by rozvětvený listnáč z vltavského nábřeží slušnou šanci. Na fotkách z léta má bohatou zelenou korunu, jaká se v uličkách Starého Města moc nevidí. A tak když se v březnu kolem javoru objevila plechová ohrada, prozrazující do té doby v tichosti držený záměr strom pokácet, strhla se nebývalá mela.

Reklama
Reklama

Radnice Prahy 1 má pro kácení všechna povolení. Už začalo i bagrování malého parčíku, který javor obklopuje a v rámci schváleného záměru se má změnit ve vydlážděné náměstíčko s kašnou. Na místě se ale od března konají čím dál početnější happeningy, jež mají za cíl přestavbu nebo aspoň kácení zastavit. Podepisují se petiční archy, vznikají novinové články, točí se televizní reportáže a vedou se delikátní politická jednání, do nichž už byli vtaženi i nejvyšší představitelé města včetně primátora.

Nečekaně silný veřejný odpor – plus aktuální, kuriózně znějící úřední zádrhel v podobě hnízdících holubů – zatím drží strom při životě. „Kdo si dovolí kácet nejsledovanější strom v Praze?“ doufá jeden z iniciátorů protestů, zastupitel Prahy 1 za Zelené Petr Kučera.

Osud javoru bere jako test, jestli to metropole myslí s ekologií opravdu vážně. Symboliku lze ale rozšířit. Konec března je všude v Česku termín, kdy stromům končí období vegetačního klidu a kdy se uzavírá lhůta pro kácení. Kdo ji prošvihne, má obvykle šanci až další zimu. Za poslední měsíc se kvůli této vegetační uzávěrce nakupila řada podobných kauz, které jsou často ještě mnohem zamotanější než jeden javor v Praze. Existuje něco, co tyto osudy spojuje? A co by pomohlo, aby předčasně poražených stromů nebylo v obecně dost fádní české kotlině zbytečně moc?

Rázně a potají

„Březen je pro milovníky stromů hnusný měsíc. To platí každý rok,“ shrnuje svoji zkušenost Marcela Klemensová z organizace Arnika, kde se ochraně alejí a stromů věnuje 20 let.

Začít u čísel, která by ukázala, zda stromů celkově přibývá, nebo ubývá, není podle ní snadné. Pro města žádné takové souhrnné statistiky neexistují, což potvrzují i příslušné úřady. Jedinou ucelenější statistiku Arnika posbírala od krajských správ silnic, které zodpovídají za stav podél cest. Z čísel plyne, že situace se kraj od kraje hodně liší, ale že celkově stromů ubývá. Za tři poražené se sází jen dva nové (viz graf).

Přehled o vývoji uvnitř měst si vedou radnice jen výjimečně, natož aby byla v tomto ohledu k mání data za celé Česko. „Někde je to velice dobré, jinde je to zcela tristní,“ shrnuje svoje dojmy Klemensová.

Její postřeh, že konfliktní případy vyplouvají na povrch nejvíc v březnu, odpovídá četnosti kauz z poslední doby. Vedle javoru z pražského nábřeží vzbudil asi největší pozdvižení případ z městečka Zašová u Valašského Meziříčí, kde zatím neznámý dřevorubec vzal spor o osud místní aleje do vlastních rukou. Před měsícem potají 27 stromů nařezal tak, že neměly šanci přežít, a tak byly vzápětí kvůli bezpečnosti poraženy a odvezeny.

33B_jaros
Už není co posuzovat. (Odklízení pokácené aleje u Zašové) • Autor: Milan Jaroš

Detailnější vhled ukazuje, že valašský venkov má k příběhu z centra Prahy blíž, než to z mapy vypadá. Pražský javor sice na rozdíl od zašovské aleje ještě stojí, nicméně pozadí sporů, kdy stromy překáží plánované výstavbě, je podobné.

Zašová se už od povodní v roce 2009 připravuje na akci, kterou kdysi zastřešil Státní pozemkový úřad v rámci většího investičního projektu na ochranu krajiny proti velké vodě. Zahrnuje úpravy cest porůznu v okolí a padnout kvůli němu měla i inkriminovaná alej – a to i kdyby se postupovalo podle projektu, a ne nadivoko. Alej vedla podél cesty zvlněnou krajinou ze Zašové směrem k hřebenu sousedního zalesněného kopce. Auta tu jezdí sporadicky, stará asfaltka slouží spíš pro pěší nebo ke spojení s pár samotami v kopcích. Projekt počítá s novou vozovkou a betonovými koryty po stranách, tak aby voda stékající z kopců měla spořádanější odtok a nehrozilo další vyplavení domů dole v obci.

„Někde je to dobré, jinde je to tristní.“

Tweetni to

Kritici namítali, že dnes už protipovodňové betonování není tolik v módě a že prim dostávají sofistikovanější akce na zadržování vody v krajině. To připouští i starosta Zašové, lidovec se starořeckým křestním jménem Jiljí Kubrický. Projekt však s jistou rezervovaností hájí. Prý jej zdědil, navíc primárně jde o akci státního úřadu. A obci podle něj pomůže. „Když vzniká něco nového, něco starého vždycky musí pryč,“ konstatuje starosta při exkurzi na místo činu.

Divoký prořez vyšetřuje policie a starosta kriminální zkratku rozhodně neobhajuje. Hodnotných vzrostlých stromů však podle něj v aleji bylo jen pět a ty – pokud stavební práce proběhnou – mají být nahrazeny náhradní výsadbou. Místo všech 27 poražených stromů má vyrůst 76 nových.

Jak je ale v podobných případech obvyklé, na stejnou věc existuje i opačný pohled. „Je to jen projekt pro projekt,“ namítá Renata Petřvalská ze skupiny místních obyvatel, kteří byli proti likvidaci aleje, už když se záměr objevil. Riziko velké vody v kopcích se podle nich zveličuje a nikdo si nedal práci, zda ho nelze řešit i jinak. Smysl akce proto tito odpůrci vidí jen v utracení veřejných peněz za stavební zakázky, které ve skutečnosti nejsou potřeba a krajinu mohou ve finále spíš poškodit kvůli zrychlenému odvádění vody místo jejího zadržování.

Než došlo k tajné noční akci, nespokojení občané sázeli na čerstvé, lednové rozhodnutí České inspekce životního prostředí. Ta stavbu zastavila právě kvůli kácení, protože chybělo úřední posouzení dopadů na krajinný ráz. Nabízí se teorie, že kvůli této nečekané brzdě hrozilo prošvihnutí termínu kácení do konce března, a tak někdo stavební činnosti pomohl. Průchodnost projektu to může usnadnit, protože v otázce krajinného rázu už není co posuzovat. Pokud policie divoké dřevorubce dopadne, hrozí jim trestní řízení nejen za poškozování přírody, ale i za ohrožování zdraví, protože nařezané stromy mohly někoho zranit. Z diskuse se starostou i jeho odpůrci nicméně vyplývá, že při pátrání není příliš čeho se chytit.

Potichu, s dotací

„Hlavně nezevšeobecňovat – to je to nejhorší, co u stromů může být. Každá situace je jiná,“ zdůrazňuje Klemensová při diskusi o tom, jak spolu různé příběhy pochybného kácení souvisí. Sama žije v Havířově, kde má za spolek Arnika podanou univerzální žádost o informace na městském odboru ochrany životního prostředí. O chystaných případech kácení ve městě tak dostává oficiální avízo a může se do řízení zapojit jako účastník. To považuje za základní krok, pokud někdo chce ve svojí obci zbytečnému porážení stromů předejít. „Kdo se ozve, ten dostane šanci,“ radí havířovská aktivistka.

Tlak na porážení stromů podle ní ve městech spíš zesiluje, a to z několika důvodů. Konstantou jsou zájmy stavebníků a taktický zvyk řady obcí moc se o stavebních plánech s veřejností nebavit, aby se předešlo průtahům. K tomu se v posledních letech přidávají finanční tlaky spojené s přílivem dotací, které by sice v principu neměly jít proti zájmům životního prostředí, často se to ale děje. Další novinkou posledních let je postupná změna legislativy v neprospěch ochrany přírody. Spolky a občané se nemohou účastnit řízení o kácení tak často jako před poslední novelou stavebního zákona v roce 2017. Větší volnost si v zákonech vymohli také správci infrastruktury, železničáři nebo vodohospodáři, a tak třeba Správa železnic za tuto zimu stihla pokácet kolem tratí o 30 procent víc stromů než v předchozím roce. Další změnu přináší nově chystaný stavební zákon. Specializované městské odbory životního prostředí by se podle něj včlenily do stavebních úřadů a ztratily by samostatné slovo.

Děravější legislativa je podle postřehů z praxe doprovázena i benevolentnějším přístupem úřadů. „Můj empirický dojem je, že vstřícnost ke kácení roste,“ míní Petr Svoboda z katedry správního práva na Právnické fakultě UK, provozující paralelně advokátní praxi zaměřenou na poradenství v ekologických kauzách. Posun si vysvětluje mimo jiné tím, že vlastníci pozemků se čím dál hůř vyrovnávají s povinností nechat si u velkých dřevin schvalovat kácení „vlastních“ stromů. „Prosazuje se ironicky řečeno zdravě pravicové smýšlení, že do takového kácení úřadům nic není,“ míní Svoboda.

Existují však i opačné tlaky. Města jsou v poslední době vystavena rekordním letním vedrům a angažovanost občanů stoupá. Jak je vidět z živých kauz, nesouvisí to jen s klimatem, ale obecně s tím, že vzrostlé stromy jsou pro městský terén velkým obohacením a že spoléhat na úřady nestačí. „Zdravý strom by se kácet neměl. To lze vždy nějakým způsobem zařídit,“ konstatuje Václav Kovář ze spolku Berounská zeleň. Mezi aktivisty z jiných měst platí za inspiraci, jak s městskými orgány účinně vyjít. I podle Kováře je základním krokem registrace na úřadu, tak aby spolek měl o plánovaném kácení přehled. Ne proto, aby všechno sabotoval, ale spíš aby přetíženým úřadům asistoval. Jako příklad Kovář uvádí jednu z nových alejí, která v Berouně vznikla díky tomu, že spolek pro ni vytipoval vhodné místo a domluvil se správci sítí nuance toho, jak při sázení postupovat.

„Zdravý strom by se kácet neměl. Vždy to lze zařídit.“

Tweetni to

Beroun jako inspiraci uvádí Jana Jílková z Prostějova, která vede s radnicí už delší dobu spory kvůli používání karcinogenních herbicidů na hubení plevele v parcích. Nově si chce do repertoáru přibrat i hlídání kácení. Podnětem byl měsíc starý případ, kdy z jedné z ulic na dohled od centra zmizelo znenadání 30 vzrostlých lip. Podle náměstka primátora Jiřího Pospíšila byla kanalizace z třicátých let 20. století v havarijním stavu, navíc ulice potřebovala rekonstrukci veřejného osvětlení, a tak stromy „ve zhoršeném zdravotním stavu a se sníženou vitalitou“ musely pryč. Na pařezech se od té doby objevují pietní svíčky od místních obyvatel, u nichž vzhledem k ráznosti akce přetrvávají pochyby, zda kácení bylo nevyhnutelné. Stromy už nikdo nezachrání, ale kácení bude mít ještě dohru – opozice podala na krajský úřad protest kvůli nezákonnému urychlení procedur. „Osobně neznám nikoho, kdo by předem věděl, že se alej má kácet. Kdyby na radnici jednali otevřeně a férově, mohli nám vyargumentovat, že to jinak nešlo. To se však nestalo a hodně lidí je kvůli tomu nazlobeno,“ stěžuje si Jana Jílková a v rámci prevence chystá zaregistrovat na úřadech vlastní spolek podle vzoru z Berouna.

33C_jaros
Nebyl čas na argumenty. (Česká ulice, Prostějov) • Autor: Milan Jaroš

Stromy letos před nástupem jara mizely za různých okolností i jinde. Ve velkém se kácí ve Slavonicích na Jindřichohradecku, kde se město rozhodlo k nelibosti části místních zužitkovat dotaci na revitalizaci městské zeleně rozsáhlou výměnou starých stromů za nové. V Hrdějovicích u Českých Budějovic kdosi vzal osud čtyř stoletých dubů na sebe podobně jako v Zašové. Divoké kácení v místech, kde se předtím uvažovalo o bytové výstavbě, rovněž šetří policie. Jiné spory, třeba v Mladé Boleslavi nebo v Šumperku, skončily naopak záchranou stromů.

Ceska Kanada 2015
Tři se vykácí, jen dva se zasadí. ( Jindřichohradecko, Česká Kanada)

Jestli přežije i javor na nábřeží mezi Karlovým mostem a Národním divadlem, napoví následující týdny. Praha 1 bere kácení jako nutnou podmínku nevšedního projektu, který by vedle vydlážděného náměstí s kašnou a dvěma novými platany znamenal obnovu dávno zaniklého tunelu pro pěší až k břehu Vltavy. Podle starosty Prahy 1 Petra Hejmy je parčík kolem javoru dnes nepříliš využívaný a tunel by funkčnost území zvedl. Brzdou celé akce jsou hnízdící holubi a opatrný postoj magistrátu. „Jsem přesvědčen, že projekt, který začne kácením vzrostlého stromu, je špatným projektem,“ poznamenal k záměru lídr koaličního hnutí Praha sobě Jan Čižinský. Magistrát ale zároveň prosazuje komplexnější projekt zákazu tranzitní automobilové dopravy tak, aby místo aut na nábřeží vznikly nové zastávky a cyklopruhy, a k tomu bude součinnost městské části potřebovat. Nabízí se tím pádem politický obchod: magistrát i Praha 1 si vyjdou vstříc a každý prosadí to svoje. Otázka pouze je, jestli kácení „nejsledovanějšího stromu“ politici ustojí.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Jiří Nádoba

redaktor, fokus

nadoba_g6mmo
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 854

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte