Co mohou dělat státy a co společnosti

prvních měsících po vpádu covidu-19 na světovou scénu se zdálo být jasné, proč si některé země vedou dobře a jiné nikoli. Státy, v jejichž čele stála silná a výkonná vláda – Čína, Tchaj-wan, Singapur, Spojené arabské emiráty, Německo –, zaznamenaly pouze málo úmrtí v důsledku viru. Země se slabým vedením a dysfunkční byrokracií – Spojené státy, Velká Británie, Itálie, Chile, Brazílie – si vedly špatně.

Ale po roce pandemie je situace poněkud složitější. Mnohé evropské země, které zpočátku dokázaly virus dostat pod kontrolu, zaznamenaly prudký nárůst případů. Některé státy, jež virus zpočátku válcoval, si poradily velmi dobře s očkováním. Jak si tato nová fakta vyložit?

Volná a těsná kultura

Pořád sice platí, že nejdůležitější ingrediencí k úspěšnému zvládnutí pandemie jsou silné a efektivní vládní instituce, zejména v oblasti veřejného zdraví, ale ukázalo se, že to nestačí. Kromě role státu se musíme zaměřit také na roli společnosti.

Michele Gelfand, kulturní psycholožka z Marylandské univerzity, již dlouho považuje za klíčový rozdíl mezi zeměmi to, zda mají „těsnou“, nebo „volnou“ kulturu. V těsných kulturách, jako je ta v Číně, je ve zvyku důsledné respektování pravidel a norem. Volné kultury, jako například ta ve Spojených státech, mají sklon se jim vzpírat a porušovat je. V jedné studii z ledna 2021, publikované v časopise The Lancet Planetary Health, se Gelfand společně s několika kolegy zaměřila na 57 zemí a došla k závěru, že státy s volnou kulturou…