Od zubu k mozku
Proč vědci pěstují části tělesných orgánů v laboratoři a jaké otázky to vyvolává
Výzkumnice Junko Ogawa a její kolegové z kalifornského Salkova institutu vytvořili z kmenových buněk miniaturní zárodky lidských mozků. Na těchto útvarech o průměru asi čtyř milimetrů pak zkoumali růst zhoubného mozkového nádoru glioblastomu. Agresivní nádor, s nímž pacienti bez léčby přežívají jen asi tři měsíce, je prakticky nemožné pozorovat v jeho přirozeném prostředí uvnitř mozku a zvířecí modely moc nefungují. Přesně to je situace, kdy pomohou takzvané organoidy, útvary z buněk mozku pěstované v laboratoři. Dalo by se jim říkat „mozkouny“.
Nejde o jediný pokus vytvořit analogii skutečných orgánů, na kterých by mohl probíhat lékařský výzkum. Současný vývoj léčiv by se dal připodobnit k situaci, v níž po hrstech vhazujeme tuny papírových peněz do ohně. Přestože náklady na klinické testy dosahují miliard korun, 90 procent léků těmito zkouškami neprojde. Vědci proto hledají způsob, jak klinické zkoušky zefektivnit. Dosavadní metody v tom moc nepomáhají: jednoduché buněčné kultury v Petriho misce, na nichž se léky také zkoušejí, nemohou napodobit prostředí živých tkání v těle či souhru jednotlivých orgánů. A pokusy na zvířatech mají kvůli odlišnosti jejich organismů od lidského jenom omezenou vypovídací hodnotu, navíc jsou eticky sporné. Řešení by se mohlo podobat tomu, jaké zvolil tým Junko Ogawy.
[image id=„200231182“ caption="Mozkové organoidy v Muotriho laboratoři po deseti měsících vývoje. Právě v těchto „mozkounech“ se poprvé podařilo zachytit elektrické signály…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 46 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
