Babička Boženy Němcové má na kontě od roku 1855 již téměř 400 vydání i nepočítaně překladů; nachází se snad v každé české domácnosti a byla opakovaně zfilmována i hrána na divadelních prknech. Kolik toho však víme o ústřední postavě, jejíž skutečné jméno se v knize s podtitulem Obrazy venkovského života mihne jen mimochodem? A byla tahle „šťastná to žena“ opravdu šťastná – jak na stránkách zazní z úst kněžny Zaháňské? Počínaje už tím, že reálná babička by si ani tato slova „nevychutnala“ – kněžna mluvila pouze německy, babička jen česky a z němčiny znala pár lámaných slov.
V knize Boženy Němcové se prolíná spisovatelčin literární sen, kterým si v těžkých časech idealizovala svět, dětství a rodinné vztahy, s tím, co spisovatelka slýchávala, když před ní její babička vzpomínala. Jak říká Marta Zemanová, která se Babičkou intenzivně zabývá a loni ji vydala vlastním nákladem, život Magdaleny Novotné, rozené Čudové, je zmapován obstojně. V době, kdy Babička vyšla tiskem, ještě na Ratibořicku existovali pamětníci dějů, jež jsou v knize popisovány – a okamžitě se začalo pátrat, nakolik je postava autentická. Magdalena Novotná se narodila v roce 1770 – den a měsíc nejsou přesně známy – jako sedmé dítě v rodině tesaře Jana Čudy v Křovicích, dnes předměstí Dobrušky. Ve 13 letech ztratila otce, takže její matka byla nucena prodat chalupu a bydlela pak s dětmi na výměnku. Magdalena se později provdala za chlapce ze sousedství, Jiříka Novotného, a v…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 45 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
