Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Dopisy

Dopisy

Fluoru na stopě

Respekt 7/2021

Z článku o používání fluoru v běžeckém lyžování by jeden mohl nabýt dojmu, že v ČR jsou to hlavně rodiče, kteří „zbytečně připravují nafluorované lyže i nejmladším dětem“.  Hlavním problémem jsou však ambice a soutěživost trenérů těchto dětí. Jsou to totiž oni, kteří dětem lyže připravují a jsou ochotni promazat tisíce korun na jednu dvoukilometrovou trať jenom proto, aby jejich dvanáctileté a třináctileté děti zvítězily. Úspěch dítěte v závodě totiž vnímají především jako úspěch svůj.

Právě tito mládežničtí trenéři si odsouhlasili, že při dětských závodech v ČR se fluor bude nadále používat i přes zákaz FIS. To vše za nečinného přihlížení Svazu lyžařů ČR. Nejabsurdnější na celé věci potom zůstává fakt, že právě český zástupce – Roman Kumpošt – zodpovídá na úrovni FIS za odstavení fluorových vosků. Naopak, lyžařská komunita ve vyspělých zemích (Norsko, Švédsko, US, Kanada) již dlouhodobě zákaz fluoru u mládežnických kategorií úspěšně uplatňuje. Tam totiž pochopili, že právě u dětí to má největší edukativní efekt – fair play, zdraví, životní prostředí. Nezbývá než doufat, že tyto hodnoty nakonec převáží nad jinými zájmy i u zodpovědných lidí z lyžařské komunity v ČR.

Dalibor Mladenka

Génius, nebo blb?

Respekt 9/2021

Reaguju na větu v článku o Haškovi: „Jaroslav Hašek byl na ruskou frontu poslán v rakousko-uherské uniformě v roce 1915 a velmi brzy se nechal u Lvova zajmout.“ Používá se zde fráze „nechal se zajmout“, která se většinou spojuje se všemi českými vojáky v první světové válce, již se dostali do zajetí některé z nepřátelských armád. Vzbuzuje dojem, že na zajetí se dotyčný sám podílel – že k němu přispěl. Přitom naprostá většina z asi 350 tisíc českých vojáků, kteří se během války do zajetí dostali, do něj upadla v důsledku situace – zpravidla nepřátelského útoku, obklíčení jejich oddílu atd. –, na niž nemohla mít vliv; jen ve výjimečných případech šli jednotlivci svému zajetí různými způsoby úmyslně „naproti“.

Popis zajetí Haškovy jednotky lze nalézt v publikaci Jana Ciglbauera Jednadevadesátníci. Skutečný příběh dobrých vojáků 91. regimentu.

Radim Kapavík, Signum belli 1914

Rusko opravdu ne

Respekt 5/2021

V době, kdy se rozhoduje o případném rozšíření Dukovan, je užitečné znát různé názory a možnosti. Nechci se pouštět do diskuse o tom, zda oslovit také Rusko, Čínu apod. Chybí mi spíš citelně debata o tom, jaké jsou alternativy k jaderné energii. Debata na úrovni vládní, s experty různých názorů, ale i širokou diskusi veřejnou.

Zdá se, že všechny strany jsou až v dojemné shodě na tom, že jádro je jediná cesta pro Česko. I občané. A není divu, když se do nich léta hustí, že jedině a pouze jádro nám může zajistit bezpečný a hlavně levný zdroj energie. Třeba je to pravda. Nevím. Nezaznamenala jsem však žádnou seriózní veřejnou diskusi o alternativách, s analýzou nákladů, časové náročnosti i ceny, kterou zaplatí daňoví poplatníci. Experti zastávající jiný než projaderný názor se občas objeví například ve veřejnoprávním vysílání rozhlasu. Není třeba uvádět, že se v poslední době v Evropě vlastně žádná „jaderka“ nedokončila.

Alternativy k jádru jsou a svědčí o tom i to, že se na ně v řadě evropských států energetická politika začíná orientovat. U nás lze občas jen zaslechnout, že asi 30 procent vyrobené elektřiny vyvážíme a že máme značné rezervy, pokud jde o šetření energiemi. A to z úst odborníků, kteří se těmito otázkami zabývají léta, ne-li desetiletí. Jak se na to dívají opoziční strany? Mají nějakou představu?

Takováto diskuse by měla předcházet rozhodování, kdo a za kolik další blok postaví.

JUDr. Eva Kružíková

Editorial

Respekt 4/2021

Úvodník Ukradne Zeman další volby? je zdařilý hlavně přirovnáním k fotbalu: Zeman se jako rozhodčí při volbách posunul do společnosti pánů Horníka, Berbra, Rogoze, Pelty a jim podobných.

Lukáš Malátek

Vezměte místo

Respekt 4/2021

Nejsem žádný lingvista. S českou gramatikou zápolím celoživotně, a ne vždy úspěšně, žádný cizí jazyk jsem se nenaučil pořádně. Ke sdělení ve vašem Jazykovém koutku mě napadá, že – jak známo – čeština se tradičně vymezovala hlavně i vůči germanismům, stejně však mnohé přežily. Například pamatuji z dětství (tedy před 40–50 lety), že občas starší osoby používaly rčení „vezměte místo“, které jsem již tehdy vnímal jako archaismus. Předpokládám, že šlo spíše o germanismus (tedy překlad „nehmen Sie Platz“), který pozvolna vymizel a nyní jsme svědky jeho reintrodukce jako anglicismu.

Anglicismů je samozřejmě moře, napadá mě úsloví „mít na něco koule“, což se dříve neužívalo. Tím se ale dostáváme do oblasti vulgarismů. Není třeba být skvělý v angličtině, každý si jistě všimne, že většina filmů je plná různých „fucking“, v titulcích překládáno jako „zatraceně“, apod. I když přesnější český výraz existuje, do běžné (mainstreamové) řeči zatím nejeví tendenci proniknout. Obávám se však, že je to jen otázka času.

Jiří Poněšický

OPRAVY

V článku Unaveni testosteronem v čísle 9 uvádíme, že Pezinok leží jihozápadně od Bratislavy, leží však od hlavního města Slovenska na severovýchod.

V rozhovoru Hrnec nemluví v minulém čísle Respektu byla naší nepřesností nesprávně uvedena formulace, kterou archeolog Jiří Macháček těmito slovy neřekl, a to, že znalost hlaholice „u nás vydržela víceméně do 14. století“. Ta se tady sice objevuje v Emauzích za Karla IV., nicméně šlo o izolovaný pokus navázat na velkomoravskou tradici, kdy domácí znalost staroslovanského písemnictví byla zapomenuta, a proto museli do Emauz přijít mniši z Chorvatska, tzv. hlaholáši.

Za chyby a nepřesnosti se omlouváme.

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].