Jen pokud si je politik opravdu hodně jistý odvedenou prací a dobrou pověstí, odváží se použít asi nejdrzejší ze všech volebních sloganů. Žádné sliby, žádné ideje ani žádné útoky na konkurenty. Pouze prostý vzkaz: „Znáte mě.“ Před sedmi lety bylo Německo před parlamentními volbami potapetované podobiznou Angely Merkel s tímto heslem a v těchto týdnech jej okopíroval Winfried Kretschmann, premiér třetí nejlidnatější spolkové země Bádensko-Württembersko.
Před deseti lety se tento bývalý gymnaziální učitel chemie, biologie a etiky stal historicky prvním (a dodnes jediným) premiérem jedné ze šestnácti spolkových zemí ze strany Zelených. Po většinu dekády se drží na čele žebříčku nejdůvěryhodnějších zemských premiérů, a pokud volby, konané právě uplynulou neděli, nevyústí v nějakou nečekanou senzaci, vydrží to tak dalších pět let. Jaké je tajemství jeho receptu?
Od revoluce ke mši
Bádensko-Württembersko není krajem velkoměst a nejsou tady ani velké průmyslové oblasti srovnatelné s Porýním. Jihozápad Německa formují středně velká univerzitní města, maloměsta – a venkov. Ekonomice dominují menší a středně velké rodinné firmy, vesměs zaměřené na export. V tomto prostředí se nikdy příliš nedařilo levici, v letech 1953–2011 pocházeli zemští premiéři výhradně z řad křesťanské demokracie (CDU).
Když před čtyřiceti lety do německé politiky vtrhla nová síla, Zelení, tak v tomto biotopu nabrali jinou podobu než v průmyslovém Severním Porýní-Vestfálsku nebo v univerzitních…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 44 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
