Pozadí astronaut Brázda
Pozadí astronaut Brázda
Často hledáte, jak…

Nenašli jste, co hledáte?

Napište na [email protected]

Rozhovory

Potřebujeme nové politiky, přemýšlení i instituce

S šéfkomentátorem Financial Times Martinem Wolfem

Martin Wolf • Autor: GIAN EHRENZELLER
Martin Wolf • Autor: GIAN EHRENZELLER

Pravidelně bývá označován za nejvlivnějšího ekonomického novináře v anglosaském prostoru. Šéfkomentátor deníku Financial Times Martin Wolf ve svých čtyřiasedmdesáti letech ochotně přiznává, že se v mnoha věcech mýlil. Názorový vývoj se promítá i do tématu jeho připravované knihy, v níž se chystá analyzovat „krizi kapitalismu a demokracie“.

V médiích pracujete od konce osmdesátých let minulého století. Od té doby se toho stalo hodně a ne vždy to byly dobré věci. Co byl pro vás osobně bod, kdy jste současnost označil za krizi kapitalismu a demokracie?

Už si úplně přesně nevzpomínám. Samozřejmě že důležité události byly nástup Donalda Trumpa jako relevantní politické figury, jeho následné vítězství a úspěšné brexitové referendum Borise Johnsona. Tyto události pro mě byly katalyzátorem, začal jsem přemýšlet nad tím, že náš politický a ekonomický systém je zásadně nestabilní. Kromě nich jsem ale vnímal i širší trendy, jako například proces tzv. demokratické recese, kdy celosvětově upadá kvalita demokratických institucí a zvyklostí, a dokonce k nim vzrůstá nechuť. Dalším trendem byl rostoucí odpor ke globalizaci. To všechno se propojilo v roce 2016 ve volbě Trumpa a brexitu.

Proč nejde jen o krizi politiky? Proč čelíme i krizi kapitalismu?

Vytvořili jsme globální kapitalismus. Důležitá součást protestů v pozadí událostí, o kterých jsem mluvil, je namířena proti aspektům globalizace jako třeba obchodu či pohybu lidí. Část lidí měla pocit, že jejich ekonomické zájmy byly ignorovány. Já jsem udělal chybu, že jsem si tak jako spousta ekonomů dlouho myslel, že od sebe můžete ekonomiku a politiku oddělit. Myslel jsem, že politický systém, alespoň v zemích s dlouhou demokratickou tradicí, jako jsou USA a Velká Británie, bude na úzkosti lidí reagovat. Že nehrozí, že by zklamání z ekonomického vývoje mohlo systém rozvrátit. Asi tak před osmi lety, po finanční krizi, jsem dospěl k názoru, že nic takového předpokládat nemůžu.

Co se tehdy tak zásadně změnilo?

Krize nadělala mnoho škod. Především tedy způsob, jakým jsme zachránili finanční systém. To rozdmýchalo hodně vzteku. Došel jsem k názoru, že autoritářský impulz a odpor vůči demokratickému establishmentu byly mnohem hlubší, než jsem si uměl představit. Když necháte normální lidi soutěžit na volném trhu, aniž byste se postarali o následky obrovských zvratů, které to v jejich životě vyvolá, nahráváte demagogům. Politika a ekonomika jsou od sebe neoddělitelné, a jak se ukázalo, politický systém je velmi křehký a zranitelný. Není náhoda, že Velká Británie a Spojené státy jsou dvě nejvíc nerovné společnosti v rámci vyspělých zemí a deindustrializace tam probíhá obzvlášť silně. Moje hypotéza je, že toto všechno společně s migrací vedlo k oněm politickým otřesům. Vznikla krize politického a ekonomického systému a čím dál víc to vypadalo, že kapitalismus je udržitelný pouze skrze nějaký druh autoritářství. To je samozřejmě výsledek, který osobně nejsem ochoten akceptovat.

Může za problémy, o nichž mluvíte, globalizace, nebo spíše politici, kteří na ni nedokázali reagovat?

Schopnost lidí chápat, co se kolem nich děje, je velmi omezená. I ti, kteří stráví celý život přemýšlením nad ekonomikou a politikou, jsou často zmatení. Já také, a to jsem nikdy nedělal nic jiného. Lidé musí cítit důvěru, že ti, kdo ji vedou, mají na starosti jejich dobro. V Británii a v USA byli necháni napospas velkým ekonomickým silám. Když se lidé cítí opuštěni, ztratí důvěru v elity. Obrátí se na někoho, kdo jim slíbí, že to vyřeší. Donald Trump i Boris Johnson říkali, že za všechno mohou cizinci a elity, k nimž oni nepatří. A to, co říkali, fungovalo. Klasický populistický program. Ten nemusí být pravdivý, v tom, co oni říkali, bylo jenom zrnko pravdy. Globalizace za naše současné problémy může pouze trochu. Stala se však efektivním spouštěčem nástupu populistů. Právě proto, že obětem ekonomických změn nikdo nepomohl. Pravicová verze této vzpoury nabrala podobu etnického nacionalismu, což je extrémně jednoduchý a efektivní příběh. Je to ten nejjednodušší příběh o lidské identitě.

V těchto jednoduchých příbězích se navíc vcelku masivně lhalo. V těchto dnech vrcholí vyjednávání mezi Evropskou unií a Velkou Británií. Možnost, že nastane brexit bez dohody, je velmi reálná. Promění se politika ještě víc k tomu, o čem jste mluvil: ke svalování viny třeba na cizince? Nakolik se vzájemné vztahy zhorší? A jak nebezpečné to může být?

Myslím, že vztahy mezi Unií a Británií se téměř jistě velmi zhorší. Proto celý proces vnímám jako tragédii. Jedna otázka je, zda to bude nebezpečné pro někoho jiného než Británii. Samozřejmě že EU by brexit bez dohody také uškodil, ale myslím, že by to zvládla. Bude mít na své straně Američany, v tomto ohledu zvolení Joea Bidena představuje důležitou změnu. Pokud se stane prezidentem, což neberu jako automatickou věc, tak se postaví na stranu Evropy. V Británii může dojít k velkým rozvratům. Osobně si myslím, že se Velká Británie nejspíš rozpadne.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.

Odemkněte si všech 51 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].