K čemu to potřebuju?
Brutální vražda učitele vyvolala velkou debatu o svobodě a toleranci ve Francii. Vyrazili jsme na místo zjistit, k čemu Francouzi zatím došli.
Obec Conflans-Sainte-Honorine necelou hodinu severně od centra Paříže splňuje představu příměstského ráje. Malé rodinné domky, pečlivě střižené živé ploty, za humny volná krajina a všude čisto a klid. V jedné zatáčce na velkých dřevěných vratech usychá několik připíchnutých růží a člověka zdálky napadne, že tu asi někdo zemřel při autonehodě. Teprve až úplně u vrat cizinec pochopí, že právě tohle je místo, které zdejšímu ráji nedávno zasadilo tvrdou ránu.
„Pane Paty, učil jste naše děti s láskou, a za to navždy zůstanete v našich srdcích,“ stojí na zkrouceném papíru. Tady byl za stejně jasného dne v půlce října zavražděn místní učitel Samuel Paty, když se vracel pěšky z práce domů. Francouzský džihádista čečenského původu mu uřízl hlavu za to, že žákům ve třídě ukázal karikatury islámského Proroka, které otiskl satirický týdeník Charlie Hebdo. Okolo školy od té doby nepřetržitě patroluje policie.
Pro Francii nejsou útoky islámských radikálů ničím novým. Za posledních pět let kvůli nim zemřelo téměř tři sta lidí, ať už v rockovém klubu Bataclan, na promenádě v Nice nebo přímo v redakci Charlie Hebdo. Poprvé se však cílem atentátu stal učitel kvůli tomu, co řekl na dosud nedotknutelné půdě – ve škole.
Rouhání má smysl
V jedné takové škole na okraji Paříže zvonek právě oznamuje konec přestávky.…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
