O situaci České televize v posledních dvou týdnech jedná Senát i sněmovna, mluví o ní prezident, mediální odborníci, politologové, Česká biskupská konference. Veřejnoprávní televize se nově stala předmětem otevřených dopisů a výzev, které kolují zemí, i důvodem demonstrací. Novou vlnu zájmu a obav o osud nejsilnějšího českého média vyvolalo zasedání televizních radních v druhou listopadovou středu, když během minuty, ve střelhbitém hlasování a beze slova zdůvodnění odvolali svůj poradní orgán, dozorčí komisi Rady ČT.
Překvapivé odvolání pětice komisařů, kteří pomáhají členům Rady ČT vyznat se ve složitějších problémech ekonomického, rozpočtového a právního charakteru, otevřelo dveře veřejně pronášeným dohadům, že se započala přeměna televize z nezávislého kritického média ve služebníka politiky. „Vypadá to, že právě začal útok na Českou televizi,“ zveřejnil svou reakci na Facebooku chvíli po odvolání komise senátor Jiří Drahoš. „Je to výsledek demokratického hlasování, dozorčí komise ztratila naši důvěru,“ říká místopředseda rady Daniel Váňa. Co se to tedy kolem České televize děje?
Vzít na vědomí
Minulý týden ve středu před jednou odpolední se do konferenční místnosti v hlavní budově České televize na Kavčích horách trousí radní. Je to přesně týden od chvíle, co Rada ČT nemá dozorčí komisi, protože ji odvolala, a dnešní jednání je svoláno jako mimořádné. Radní sem přišli dořešit důležitou věc, kterou začali projednávat před týdnem – že studio České televize v Ostravě potřebuje v předkupním právu koupit pozemek, na němž stojí část jeho budovy, aby se nedostalo do potíží kvůli budoucímu vysokému nájmu nebo se neocitlo bez přístupu k vlastní budově. O týden dřív tuto majetkovou transakci radní zamítli, Ostrava zůstává bez pozemku a předkupní právo už je k dispozici jediný den – pak zahraniční majitelky budou moci prodat půdu jinému, soukromému kupci. Proto radní narychlo svolali další jednání na dnešek – očekává se, že si nechtějí nechat nepříjemné důsledky svého odmítnutí na triku a budou se snažit pozemek pro Ostravu přece jen přiklepnout.
O obchodu v ceně přibližně jednoho a půl milionu korun by se nejspíš dozvěděl jen skalní fanoušek sledování schůzí rady, širší veřejnost by banální majetková akce stěží zaujala. Na schůzi před týdnem však hned po odmítnutí ostravské transakce přečetla radní Hana Lipovská usnesení, že rada má „vážné výhrady k práci dozorčí komise a na základě těchto výhrad ji odvolává“ – ruku zvedlo deset ze třinácti přítomných radních a komise byla odvolána. Čeho se vážné výhrady týkají, to se veřejnost sledující schůzi nedozvěděla, až po ní v dalších dnech radní zdůvodňovali, že šlo právě o Ostravu a špatné doporučení komise obchod na žádost generálního ředitele ČT posvětit. Vadilo jim, že cena, kterou si sjednaly majitelky se soukromým kupcem a ČT ji musí v předkupním právu ctít, nebo právo vstoupit do transakce ztratí, je vyšší než znalecké odhady.
Je potřeba vysvětlit, že dozorčí komise má ve vztahu k ČT daleko větší pravomoci než samotná rada, jíž dozorci jen radí. Na rozdíl od radních může komise nahlížet do útrob ČT, může si průběžně vyžádat ekonomické podklady, získat interní materiály ČT, má přístup ke smlouvám. Na rozdíl od rady je z podstaty složena z lidí, kteří rozumí ekonomice a právu, její členy vybírá rada. U věcí, které radní schvalují, může komise prozkoumat okolnosti – jako u obchodu v Ostravě, kde se komisaři zorientovali v dokumentech a poté pro radní prohlásili akci s pozemky za bezproblémovou.
Teď, o týden později, je Ostrava jediný bod jednání. A za chvíli je hotovo. Radní jednohlasně schvalují ve své podstatě to, co jim doporučila do podkladů už odvolaná komise. Ředitelství ČT může obchod s majiteli pozemků uskutečnit.
„Samozřejmě že komise zůstává odvolána,“ říká po jednání radní Daniel Váňa, který pro odvolání komise zvedl ruku. „Není to stejné, co jsme teď schválili, je to jiné.“ Usnesení se proti minulému týdnu opravdu trochu poupravila: obchod totiž sestává ze dvou částí, směny a koupě, a radní schválili tu část, kde jde o směnu pozemků za jiné, a tu část, kde jde o přímou koupi, jen „vzali na vědomí“ – výsledek je každopádně přesně takový, jak znělo minulé doporučení: budova v Ostravě bude stát na televizním pozemku. „To je velký rozdíl,“ trvá na svém radní Váňa. „Na to nás komise měla upozornit, že nákupy rada neschvaluje, jen bere na vědomí. S prací komise jsme byli nespokojeni dlouhodobě a analýza paní radní Hany Lipovské nám ukázala, že tady u ostravského příběhu nás komise málem dostala na hranu trestní odpovědnosti.“
Sněmovna zvolila do Rady ČT „bojovou úderku“ a poměry v radě se začaly měnit, přidali se další.
„To je samozřejmě nesmysl. Kdyby to schválili i s nákupem, nic by se nedělo, bylo to gesto dobré vůle, že to dostali na schválení celé, aby to viděli v celém kontextu,“ říká do telefonu předseda odvolané dozorčí komise Jiří Staněk. „Ostrava byla prostě jen záminka, jak nás odvolat.“
K čemu takové odvolání a následná volba nových komisařů radě je a proč odvolání dozorčí komise přivedlo lidi 17. listopadu demonstrovat na Kavčí hory a senátory k silným vyjádřením o ohrožení nezávislosti veřejnoprávního média, vysvětluje radní ČT Zdeněk Šarapatka, kterého náhlé hlasování překvapilo – a byl v něm proti. Pak začal jako první šturmovat na sítích, že jeho kolegové v radě chtějí zbavit ČT svobody. Upozornil, že deset hlasů, jež se našly pro náhlé odvolání komisařů, je přesně počet, který stačí k odvolání generálního ředitele Petra Dvořáka – rada jmenuje a může odvolat ředitele dvěma třetinami svých členů.
„Byl to signál – máme deset hlasů,“ říká Šarapatka, „byla to předehra k odvolání ředitele, aby pak mohli do čela ČT dosadit někoho, kdo půjde na ruku politikům za nimi.“
Kdo je ta síla, která stojí za tímto údajným komplotem, to radní Šarapatka přesně říct neumí. Do rady, jak tvrdí, přišla nedávno „bojová úderka“, která v ní početně změnila poměry, a on je přesvědčen, že ji přišla předat politice. „Přišli útočit na ČT a přidali se k nim další, kteří budou brzy obhajovat mandát a chtějí být znovu ve sněmovně zvoleni. Nebo dlouho čekali, až budou mít s kým ČT ničit, a teď s příchodem úderky dostali početně příležitost,“ vysvětluje Šarapatka. Radní Hana Lipovská, Pavel Matocha, Luboš Xaver Veselý, o nichž mluví, byli ve sněmovně zvoleni v květnu, a podle Šarapatky není snadné ukázat na jejich politické pozadí přesně a konkrétně prstem. „To prostě nejde říct, co tu sílu přesně tvoří. Stojí za nimi antisystémová směs podpory SPD, Trikolóry, velmi silně Hradu a částečně i ANO, bez jejich hlasů by sem ti radní zvoleni nebyli. Je to linie, směs spojená dezinformační scénou.“
Přes nekonkrétní obrysy se obavy podobné Šarapatkovým ozývají po odvolání dozorčí komise i od veřejnosti, odborníků na média a opozičních politiků, zejména v Senátu. Ten už si na základě právních analýz odhlasoval, že odvolání komise bylo nezákonné, že pro odvolání musí být jasné důvody stanovené zákonem. Je to jen gesto, Senát žádné pravomoci směrem k radě nemá.
Pomoc v zásilkovně
Radní Hana Lipovská, ekonomka nominovaná do rady Českou biskupskou konferencí, dřív působila v Institutu Václava Klause. Kritiky jejího zvolení zaráželo, že už před nástupem do Rady ČT zpochybňovala smysl veřejnoprávních médií, a kamera ČT ji nedávno zachytila na přátelském setkání s Jiřím Ovčáčkem, mluvčím Hradu, který ČT označuje za televizi opozice a na Twitter napsal minulý týden úvahu, že by měl ředitel ČT rezignovat. Dnes působí Lipovská jako analytička Institutu svobody a demokracie s Janou Bobošíkovou, jednou z hlavních postav krize v ČT před dvaceti lety. Tenkrát se redaktoři zpravodajství vzbouřili proti tehdejšímu vedení ČT, které podle nich manipulovalo veřejnoprávní médium do rukou v té době vládnoucích politiků opoziční smlouvy, vstoupili do stávky a vysílali vlastní, nezávislé zprávy. Zprofanované vedení najalo coby šéfku zpravodajství právě Bobošíkovou a ona začala vzbouřené novináře propouštět; krize však tehdy skončila vítězstvím vzbouřenců a odchodem samotné Bobošíkové.
„Nezlobte se, cením si zájmu, ale nebudu vám odpovídat. Pouze vám pošlu své stanovisko,“ říká radní Lipovská do telefonu na žádost o rozhovor k jejím cílům a zázemím v radě. „Chci být zodpovědná, precizní ve vyjádřeních.“ Nabídku na písemné odpovědi odmítá také. „Klidně mi ty otázky pošlete, ale já vám na ně neodpovím. Nechci jitřit emoce. Děkuji za pochopení a na shledanou.“
Sídlo Institutu svobody a demokracie, v němž působí, je v Dolních Měcholupech na okraji Prahy. V přízemí domu je obchod s kosmetikou, v době korony zavřený, a zásilkovna, která na internetu upozorňuje, že je den před 17. listopadem zavřena mimořádně také. Dům patří podle katastru firmě vlastněné manželem Jany Bobošíkové. Žádný institut se na zvonku dveří neinzeruje.
Bobošíkovi bydlí v domě přes ulici. „Ano, tady bydlí a naproti v té jejich zásilkovně pracuje i ta radní z televize Lipovská,“ říká jeden ze sousedů Vladimír Kuba. „Taky nám to tady bylo divné, ale ona tam normálně vydává balíčky. Napřed tomu sousedi, kterým vydala zásilku, nechtěli věřit, ale je to tak, už ho vydala hodně lidem. Ale pak jsem si všiml, že ona tady u Bobošíků musí i bydlet,“ mává rukou k hornímu patru nad zásilkovnou, „ráno odtud vychází, potkávám ji tady ráno i večer, potkávám ji tady pořád.“
Zaměstnanci České televize se té informaci příliš nediví: na Kavčích horách se dávno ustálil názor, že radní Lipovská ladí své kroky v radě s Janou Bobošíkovou, která se ty služebně starší snažila před dvaceti lety z televize vyhodit. A Lipovská udala v televizi jako svou korespondenční adresu měcholupský dům se zmíněnou zásilkovnou.
Odpoledne po jednání radních, na němž schválili Ostravě pozemky, je konečně osobní příležitost se Hany Lipovské cestou na nedalekou zastávku autobusu, kam míří, na všechno zeptat. Bydlí u Jany Bobošíkové? „Ten dotaz je absurdní a já mu nerozumím,“ říká. A pracuje v zásilkovně Jany Bobošíkové jako výdejkyně balíčků, dostává od ní plat? Lidé ji tam viděli, dokonce si ji tam vyfotili. „Často si nechávám něco posílat, takže vidět mě tam mohli, když jsem si zásilku vyzvedávala,“ namítá radní Lipovská a utíná další rozhovor.
Už za dvě hodiny se však zpráva o něm přesune na sociální sítě. Institut svobody a demokracie na své facebookové stránce otiskne fotografii Hany Lipovské u balíků v zásilkovně a k ní text: „Při vykládání zboží z kamionu kolegové z institutu obvykle přiloží ruku k dílu. Stejně tak při vydávání zásilek v době koronavirové.“ Institut tu píše i to, že „Hana Lipovská dnes čelila nehoráznému chování ze strany některých zaměstnanců médií. Například redaktorka týdeníku Respekt Ivana Svobodová ji pronásledovala po ulici, dorážela na ni svými dotazy, opřenými o údajné investigativní fotografie ze sídla ISDe, kde Hana Lipovská působí, a od sousedů žádala soukromé informace o místě bydliště a o poštovní adrese.“
Radní zahrnují ČT výtkami a požadavky, jejichž účel je podle ředitele Dvořáka nejasný.
Radní Lipovská o minutu později k textu institutu připisuje: „Urážky, výhrůžky, zastrašování… Nově si zvykám, že i to patří k mé práci v Radě ČT. Přiznávám, někdy se bojím. Ale neuhnu.“ Zanedlouho se pak text institutu objevuje na Twitteru prezidentova mluvčího Ovčáčka, který v doprovodném komentáři prosí, aby lidé podpořili Hanu Lipovskou modlitbou. „Je to vzdělaná skromná žena, která čelí odporným praktikám lidí zaštiťujících se pravdou a láskou.“
Nejzajímavější v příspěvku institutu je vysvětlení, proč Hana Lipovská „čelí pomluvám a mobbingu“. Je to proto, že se „zvolením analytičky Institutu svobody a demokracie, vzdělané mladé ekonomky, se začaly v Radě ČT po dlouhých dvaceti letech hýbat ledy“ a na konci toho procesu že bude „navrácení České televize občanům této země“.
Co přesně to znamená, jak ten proces navracení bude vypadat a komu chce vlastně veřejnoprávní médium brát, na to je dobré se ještě doptat. Druhý den ráno je zásilkovna v provozu, na zazvonění otevírá její pracovnice. Je taky zaměstnankyní institutu sídlícího v tomto domě, co přidává ruku k dílu? „Institut svobody a demokracie?“ ptá se žena. „Nic takového tady není. Netuším, kde ho najdete.“ A paní Lipovská tu je? „Po té se vám podívám,“ říká paní ze zásilkovny a jde Lipovskou hledat vedle mezi balíky. Nenajde ji tam, tak stoupá po schodech někam nahoru do prvního patra. Ze schodů schází po chvíli Jana Bobošíková. Hanu Lipovskou zavolat nechce. Na otázku, jaký je její momentální vztah k ČT, neodpoví. „Opusťte budovu,“ zopakuje několikrát.
(Za chvíli vydává prezidentka Institutu svobody a demokracie Bobošíková na Facebooku příspěvek o „skandálním jednání redaktorky týdeníku Respekt“.)
Ano ani ne
„Ta obava, že jde při odvolání dozorčí komise o předehru k odvolání ředitele, je, myslím, namístě,“ říká bývalý předseda Rady ČT Jan Bednář. „Moc politiků tu potřebu nezávislosti pro veřejnoprávní médium nechápe, a navíc jsou tu politické síly, které ji chtějí ohrozit.“
Jan Bednář se v posledním týdnu stal i velkým tématem současných radních ČT, kteří odvolali komisi – odvolávají se na to, že už „i Bednář, když byl v radě, dozorčí komisi kritizoval“ a oni že teď jen navázali na dlouhodobý pocit nedůvěry.
„To je pravda, že jsme se s komisí někdy dostali do nějakého sporu, ale to je při práci normální, to byly věci, které se vždy vysvětlily a vyřešily. Odvolat ji, k tomu nevidím důvod,“ říká Jan Bednář. Podle něj je navíc pro odvolání dozorčí komise ta nejméně vhodná doba – na řadě je schvalování rozpočtu, schvalovat se bude i aktualizovaný rozpočet na letošní rok, který doznal změn kvůli vysílání v době korony: televize na jaře přidávala další kanál pro seniory uzavřené kvůli pandemii v samotě. Bez dozorčí komise nebo s narychlo ustavenou novou, jež nestihne všechno nastudovat, je schválení rozpočtu v ohrožení. To je také další z úvah, které sdílejí radní v menšině a zejména zaměstnanci ČT, kteří v nejistotě čekají, co se teď bude dít dál – že radní neschválí rozpočet, hodí to na Petra Dvořáka a řeknou, že ředitel bez rozpočtu selhal.
Chystají se tedy radní Dvořáka odvolat? „Odvolat poradní orgán rady, dozorčí komisi, to nemá s kvalitou řízení ČT nic společného, z toho nelze nic takového vyvozovat,“ vysvětluje radní, bývalý viceguvernér ČNB, člen dozorčí rady Českých drah a ekonom Pavel Kysilka, na jehož názor, že dozorčí komise při ostravské akci selhala, se odvolávají ostatní členové rady coby na názor ekonomické autority. A řídí podle něj Petr Dvořák televizi dobře? „Nevím. Ve spoustě věcí mám pro ČT uznání, v jiných věcech se mi něco nelíbí,“ říká Kysilka nepříliš konkrétně. „Nějaký celkový pohled jsem ještě neřešil.“
„Nevím o nikom, kdo by odvolání generálního ředitele navrhoval. Pokud by teď někdo návrh na odvolání dal, já bych hlasoval proti,“ píše v odpovědi místopředseda rady Pavel Matocha.
Radní Vladimír Karmazín, který musel po nástupu Petra Dvořáka do čela ČT odejít z managementu televize a poslanci ho pak zvolili do rady, aby ČT kontroloval, říká, že na otázku, zda rada odvolá ředitele, „nemá odpověď“. „Nevím, jestli je to reálné. Neříkám ano ani ne. Záleží, jak se mu podaří sestavit rozpočet.“
Petr Dvořák, když po posledním jednání radních spěchal hned po schůzi do Ostravy, aby tam rychle do druhého dne dořešil smluvně obchod kolem pozemků, ale viděl situaci se svým odvoláním jinak. „Všechno tomu, že mě budou chtít odvolat, nasvědčuje,“ říkal. „Posun v jednání rady je výrazný. Utápí se v řadě jednotlivostí, které nemají vůči celku velký význam, nebo ani nejsou v její kompetenci. Musíme často reagovat na formalistické výtky, na požadavky, jejichž účel je nejasný. To, co dlouhodobě cítím, je určitá snaha o destabilizaci a o podkopání důvěry v Českou televizi. Nevím, jak si vykládat jejich koordinaci a souhru, když jde o házení klacků pod nohy. Nevím, zda analyzovat, jak je to vše provázané s aktivitou dezinformačních médií a jejich lidí, případně některých politiků,“ říká ve spěchu ředitel.
O den později k aktuálnímu dění v Radě ČT zasedal volební výbor sněmovny, který řídí i volbu radních do veřejnoprávních médií. Poslanci nic projednat nestihli, na jednání výboru měli jen půlhodinovou přestávku ze schůze sněmovny.
Senát poslance mezitím vyzval, aby, pokud soud potvrdí nezákonnost odvolání komise, sněmovna odvolala deset radních ČT, kteří to svým hlasováním způsobili. „To se ke mně ještě nedostalo, nestíhám to sledovat,“ říká po jednání nevydařeného volebního výboru ve sněmovně Martin Kolovratník, jeho člen a odborník na média v hnutí ANO. „Ale ty spekulace, že chceme měnit generálního ředitele ČT, ty jsou nesmysl. Kdyby to Andrej Babiš chtěl, věděl bych to,“ dodává, „a nic takového kolem mě nešlo.“
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
