K čertu s tím vším!
Jarosław Kaczyński chce zvrátit chod dějin a Polsko to může bolet
Je páteční podvečer a centrum polské metropole ovládá podivná atmosféra. Davy lidí se pomalu stahují na tři předem daná místa, ulice jsou plné policejních vozů, uniformované řetězy stojí před všemi důležitými kostely. Na malé jednotky pořádkových policistů jde narazit na každém druhém rohu. Město se po sérii velkých i malých demonstrací chystá na zdaleka největší protestní srocení proti zákazu potratů. Ve vzduchu jsou cítit problémy.
Ty nakonec trvají jen chvilku. To když se skupina agresivních mladých mužů pokouší shromážděné napadnout na Zámeckém náměstí ve Starém Městě, jednom z protestních míst. Po pár vteřinách všeobecné paniky a několika světlicích je policie rychle vytlačuje z náměstí. Drobný otřes trvá jen chvilku. Tisíce lidí se rozcházejí na plánovaný pochod a rychle se z nich stávají desetitisíce - zaražené shromáždění se rychle oklepává a vzduchem létají hesla aktuálních nepokojů: „j*bat PiS“, namířené na vládní stranu Právo a spravedlnost, a „jděte do hajzlu“.
Než ohromný dav dosáhne finálního bodu páteční demonstrace, velké křižovatky pod Palácem kultury, pochod se mění v uvolněný a hlasitý večírek. Je zřejmé, že za uplynulých sedm dní se z protestu proti zpřísnění potratové politiky stal protest proti celé vládě konzervativní vládní strany. „Shodíme tuhle vládu?“ ptá se desetitisíců svých posluchačů jedna z organizátorek celých protestů, Marta Lampert. „Půjdou do hajzlu!“ odpovídá jí lidská chobotnice.


Proč jsme to udělali?
Pátečními…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.










