„Buďte odvážní,“ vyzvala minulou středu šéfka bruselské exekutivy Ursula von der Leyen evropské politiky. Mluvila o represích čínského režimu vůči Hongkongu, o otravě Alexeje Navalného i Bělorusech, kteří se už šestý týden snaží setřást vládu posledního diktátora v Evropě. Apel směrovaný lídrům EU se týkal přechodu od jednomyslného k většinovému hlasování v zahraničních otázkách. Rozhodování konsenzem neumožňuje podle političky adekvátně reagovat na vývoj v mezinárodním prostředí: členské státy nechává pohodlně zaparkované v brázdách národních zájmů a Evropu to na globálním hřišti oslabuje.
Pro příklady není nutné chodit daleko. Těsně před víkendem učinila Unie další pokus předjednat uvalení sankcí na dvacítku Bělorusů, jimž bude kvůli násilnostem proti demonstrantům napříště zakázán vstup do EU a obstaven majetek v evropských bankách. Jasné gesto solidarity zatím vždycky zkrachovalo na vetu Kypru, který se tím snaží vymoci si na zbytku EU stejné sankce na Turecko kvůli sporu, jejž vede s Ankarou. A v pátek se situace opakovala: sankce Evropy na Lukašenkovy kádry kvůli Kypru opět padly.
Ještě než začneme lámat hůl nad Unií, vzpomeňme si na Izrael a českou politiku. Kvůli žádnému jinému zahraničnímu tématu se tuzemští politici tolik nestaví na barikády a nepožadují se hlavy ministrů jako kvůli židovskému státu. Lze očekávat, že Česko by se chovalo na půdě EU stejně jako nyní Kypr a zablokovalo by téměř cokoli, kdyby šlo o Izrael; v minulosti se to už ostatně stalo.…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
Mohlo by vás zajímat
Tajemství jeskyně Svážná studně
Ležím na břiše v úzké chodbičce, kde není možné se pohybovat jinak než plazením. Dno, strop i stěny stísněného prostoru jsou pokryté mazlavou hlínou, která při pomalém pohybu vpřed ulpívá na rukou i na oblečení. Nevím, jak daleko chodba pokračuje ani kam přesně vede, a ve světle čelovky před sebou vidím jen nohy kolegy plazícího se přede mnou. Z představy, že se nemůžu posadit ani otočit, se mi zrychluje tep a cítím lehkou paniku. Snažím se nemyslet na to, že se nacházíme desítky metrů pod zemí obklopeni ze všech stran hmotou. Jsme v srdci Moravského krasu v jeskyni jménem Svážná studna, která se před několika týdny stala dějištěm mediálního spektáklu: při průzkumu se tu zranil speleolog a jeho komplikované, zhruba dvacetihodinové vyprošťování pak v přímém přenosu sledovalo celé Česko.
