Kompetence dávající prezidentovi právo jmenovat a odvolat předsedu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), obojí alepouze na návrh vlády, je sestavená s elegantní logikou. ÚOHS mimo jinérozhoduje o férovosti veřejných zakázek, které zadává vláda. Zakázkami proteče ročně pět set miliard korun, což je dost velký balík k pokušení využít různých klientelistických a korupčních postupů, a každou korunu z tohoto balíku může teoreticky prověřit ÚOHS. Je to velmi vlivný úřad a jeho předseda musí mít krytá záda nadstranickou prezidentskou instancí, pokud chce o vládních zakázkách nezávisle rozhodovat. Prezident ho může na návrh vlády odvolat jen v případě, pokud „předsedaporušuje důstojnost, nezávislost a nestrannost úřadu“. Na takových pravidlech stojí demokracie. V Česku teoreticky také, ale současná tahanice o odvolání zdiskreditovaného šéfa ÚOHS Petra Rafaje odhalila přízemnější praxi: v okamžiku, kdy se do vznosných slov dosadí konkrétní jména, ocitáme se ve světě, kde místo pravidel vládnou nejasné zájmy prezidenta Miloše Zemana a šéfa vlády Andreje Babiše.
Co proti Rafajovi mají
Petr Rafaj tráví ve funkci šéfa ÚOHS už dvanáctý rok a v červenci příštího rokumu mandát končí. Pozici získal jako neznámý poslanec na základě zákulisní dohody tehdejšího šéfa ČSSDJiřího Paroubka a předsedy ODSMirka Topolánka. Politická konstelace se v následujících letech měnila, ale Rafaj zůstával. Přesto, že jím vedený ÚOHS byl experty…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
