Lukašenka jde na zteč

Bělorusové třetím týdnem pokračují v protestních shromážděních proti zfalšovaným prezidentským volbám. Demonstrace se očekávaly i právě uplynulý víkend, ale režim diktátora Aljaksandra Lukašenky přešel do protiofenzivy: policie začala hromadně zatýkat organizátory protestních setkání, odborové předáky ze stávkujících továren a také zástupce pětatřicetičlenného Koordinačního výboru, který se snaží organizovat opozici. Zatčena byla mimo jiné Olga Kovalkova, důvěrnice Lukašenkovy prezidentské protikandidátky a podle Bělorusů skutečné vítězky voleb Svjatlany Cichanouské, která zůstává v litevském exilu. K výslechu byla předvolána i světoznámá běloruská spisovatelka, nositelka Nobelovy ceny Svjatlana Aleksijevič. V zemi zároveň proběhlo několik pohřbů lidí, kteří se zúčastnili protestů, jejich rodiny je následně pohřešovaly a v uplynulých dnech byli, na různých místech země, nalezeni mrtví – ubití nebo oběšení.

EU – sankce, Česko – Medevac

Zátah běloruského režimu proti veřejnosti zjevně souvisí s rozhodnutím Lukašenkova hlavního spojence a ochránce Vladimira Putina. Šéf Kremlu vystoupil minulý týden s oznámením, že „na žádost“ běloruského lídra už vyčlenil „speciální oddíly“ ruské policie, které budou vyslány do Běloruska. „Shodli jsme se (s Lukašenkem, pozn. red.), že tyto rezervy budou použity v případě zhoršení bezpečnostní situace. Například pokud by extremisté schovaní za politickými slogany začali rabovat, zapalovat auta nebo obsazovat státní budovy,“ řekl Putin ruské televizi.

Státy Evropské unie těsně před víkendem schválily seznam první dvacítky zástupců běloruského režimu, kterým bude zapovězen vstup na území Unie a obstaven majetek v tamních bankách. Lukašenka mezi nimi není, údajně proto, že Evropané chtějí ještě dát šanci na „dialog“ mezi ním a opozicí. Unie také varovala Rusko před zásahem do běloruských záležitostí, další kroky ale zatím neplánuje.

Česká vláda sankce podpořila a paralelně schválila uvolnění mimořádné pomoci Bělorusům. Jde konkrétně o deset milionů korun z rozpočtu ministerstva zahraničí určených běloruským nezávislým médiím a právníkům bránícím perzekvované lidi. Česko také připravuje vyslání letadla v rámci zdravotnického programu Medevac, které by převezlo Bělorusy těžce zraněné během protestů na léčení do tuzemska. Kdy by k tomu mělo dojít, je zatím nejisté; Česko musí získat souhlas běloruského režimu s přistáním stroje nebo najít alternativní cestu pomoci. Masarykova univerzita pak v reakci na vývoj v Bělorusku nabídla stipendia dvaceti tamním studentům a také útočiště pronásledovaným běloruským akademikům.