Přehrady podle ústavy
Zastánci betonových řešení se pokoušejí usnadnit cestu k novým vodním dílům
Tuzemská politická elita se rozhodla s pomocí zákonů vyhlásit boj proti suchu. Ve sněmovně momentálně leží tři poslanecké návrhy, jejichž deklarovaným smyslem je posunout „vodu a její dostatek“ do pozice veřejné superkomodity a na ministerstvu zemědělství se ve stejném duchu připravuje ústavní zákon o ochraně vody. Babišova vláda slibuje, že zakotvení ústavní ochrany vody coby své „vlajkové lodi“ stihne do konce volebního období.
Oponenti ale namítají, že jde o zástěrku ke snazšímu schvalování velkých přehrad, a varují, že navrhovaná úprava může nakonec způsobit více škody než užitku.
Tohle nám vodu nepřihraje
Voda je nenahraditelnou základní podmínkou života na Zemi, každý má právo na pitnou vodu v místě svého bydliště za přijatelných podmínek a ochrana vodních zdrojů sloužících k hromadnému zásobování obyvatel pitnou vodou je výsostným veřejným zájmem. Tak zní ve zkratce hlavní myšlenka zmíněného ústavního zákona napsaného na ministerstvu zemědělství. Text je kompromisem tří poslaneckých návrhů STAN, KSČM a lidovců, který má díky podpoře nejsilnějšího hráče ve sněmovně hnutí ANO šanci projít.
Záměr je na první pohled vznešený i logický. Podíváme-li se k sousedům zjistíme, že také Německo, Rakousko nebo Švýcarsko mají ochranu vody upravenou na nejvyšší právní úrovni. Nicméně český ústavní zákon – tak, jak je nyní napsán – podle Michala Sobotky z katedry práva životního prostředí Právnické fakulty UK nepřináší nic zásadního: „Už dnes je…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
