Jaroslav Hegner vyrazil v září 2018 k Boleveckému rybníku v Plzni na opékání prasete. Na party dorazil v tričku s portrétem hajlujícího člena amerického Ku-klux-klanu a s vlajkou nacistického Německa, kterou na místě vyvěsil. U rybníka se ale veselil také policista v utajení a Hegner byl předminulý čtvrtek plzeňským okresním soudem odsouzen k podmíněnému trestu a pokutě. To, čím případ vybočuje z obvyklého scénáře (za propagaci a projevy sympatií k nacismu v Česku zpravidla padají podmínky), je závěrečná řeč státního zástupce Roberta Merkuna. Žalobce Hegnera označil za levicového extremistu. „Ideová východiska národního socialismu v Německu v době třetí říše byla levicová,“ prohlásil Robert Merkun.
Pokusy přesunout nacisty na pravolevé škále zprava doleva se čas od času objevují leckde. V mezinárodním kontextu zmiňme brazilského prezidenta Bolsonara, v domácím tento pohled razí třeba ekonom Pavel Kohout nebo výtvarník Roman Týc. „Tento názor je relativně rozšířený u části konzervativnějšího pravicového spektra nebo u libertariánů,“ říká politolog a odborník na extremismus Jan Charvát. „Souvisí hodně s postkomunistickou zkušeností a s představou, že všechno zlo pochází z levice.“
Fundovaný názor
V odborných kruzích, oficiálních dokumentech nebo právě u soudů je ale podobný výklad ojedinělý. Když začneme od konce, podle advokáta a bývalého soudního znalce se zaměřením na extremismus Michala Mazla nemá žalobce ani důvod podobné úvahy u soudu vést. „Podle práva se…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
