Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Koronablok

Véčko, nebo apokalypsa

Dostat koronavirus pod kontrolu nebylo zadarmo. Na dveře klepe recese a Česko – i zbytek světa – se snaží uhádnout, co bude, až vstoupí mezi nás.

Virus City
Jeden měsíc, 20 milionů lidí bez práce. (Výdej potravin pro lidi bez příjmů v New Yorku) • Autor: Timothy Fadek / Redux / Profimed

Není těžké propadnout dojmu, že se na nás řítí lavina. Po útlumu pandemie začíná sčítání škod a první čísla nevypadají dobře. Evropa má našlápnuto k tomu, že její ekonomika letos utrpí největší meziroční propad od konce druhé světové války. Spojené státy přišly za jediný měsíc o 20 milionů pracovních míst, tedy o stejný počet, jaký se vytvářel deset let. Do velkého minusu jdou i první česká čísla.

Nikde není psáno, že čára pracovního výkonu nepůjde zas rychle nahoru, na bezproblémový návrat starých časů ale sází málokdo. Strach o zdraví ustupuje a nahrazují ho obavy o finanční budoucnost. Jako by se na nás nocí a mlhou řítil rychlík, který už houká v zatáčce, ale ještě ho pořádně nevidíme. Co o něm už víme a jak moc se ho bát?

Nejsme jasnovidci

S hledáním odpovědí se dá začít u muže, který prognózy citované pravidelně ve světovém ekonomickém tisku připravuje. Timo Wollmershäuser je vedoucím výzkumu hospodářské konjunktury a prognóz v ifo, nejvlivnějším německém ekonomickém výzkumném institutu. „Nejsme jasnovidci, neumíme se dívat do budoucnosti,“ říká o své práci. „Jsme jen vědci, kteří z dostupných informací a dat dělají prognózy.“

Také on ve své poslední analýze dospěl k nehezkému číslu. Německá ekonomika, od jejíž kondice se odvíjí i ta česká, letos podle ifo spadne o 6,6 procenta, což v celé poválečné historii nemá obdoby. Výhled stojí na pravidelném čtvrtletním šetření mezi devíti tisíci německými firmami. Zjišťuje se od nich, z kolika procent jsou jejich kapacity vytížené, a dubnová data – první po březnovém zavedení nouzových opatření proti pandemii – ukázala průměrný pokles výkonu o 16 procent. Cestovní ruch hlásí kolaps o 84 procent, letecká doprava o 76 procent, výroba aut o 41 procent.

„Museli jsme vycházet ze spousty nejistých předpokladů. Data v prognózách jsou proto velmi nejistá,“ uznává Wollmershäuser v telefonickém rozhovoru. „Ještě nikdy v dějinách a v jakékoli zemi jsme nezažili, aby stát v podstatě zhasl hospodářství a po nějakém čase se jej zase pokusil rozsvítit. To je problém všech současných analýz.“

Zub směrem dolů

Dočasné zavření restaurací, továren a hranic ještě nemusí znamenat zkázu. Technicky vzato šlo jen o úřední rozhodnutí, přijaté kvůli tomu, že ochrana zdraví byla přednější než vydělávat peníze. Kdo přišel o živobytí, v teoretickém světě by měl mít nárok na náhradu ze společné kasy. Až se vše přežene, všichni se vrátí na svoje pracovní místa, tak jak je v březnu opustili, pozdraví se s kolegy jako po dlouhé dovolené a život může běžet dál jako dřív.

Tato teorie ovšem naráží v praxi na pár komplikací. Leckdo na pomoc nárok nemá nebo na ni stále čeká, což v případě podniků může znamenat konec nebo vážné potíže spojené s šetřením a propouštěním. Kdo vyvázl beze ztrát, stejně zůstává ve střehu, protože kdo ví, co bude dál. Instinkt velí šetřit. Třeba nové auto – tedy věc, v jejíž výrobě jsou Češi v přepočtu na hlavu druzí na světě – se najednou jeví jako zbytná položka. Koupi si kdejaká domácnost či firma dvakrát rozmyslí. Automobilky stojí, lidé dostávají výpovědi, objem vyplacených mezd klesá, ekonomický koloběh se zadrhává.

Na tom, který ze dvou výše uvedených scénářů převáží, závisí i vážnost nynější krize. První varianta v ekonomickém grafu vypadá jen jako ostrý zub směrem dolů – véčko, kdy se počáteční propad záhy vyrovná. Otázkou je, jak rychlý tento návrat bude a zda se z véčka nestane pořádně široké účko.

20_graf

Ekonomická čísla měří pracovní aktivitu a ta nyní skutečně prudce klesla. Proto je v číslech vidět největší zub od války. „Porovnávat výkyvy v nezaměstnanosti nebo v HDP s tím, co bylo v letech 2009 či 1929, je však zavádějící,“ varuje Ondřej Schneider, český ekonom žijící ve Washingtonu. Podle něho je třeba mít na paměti umělý původ současného útlumu. „To, co teď prožíváme, není slabost trhu, ale úřední zmražení. Nakázala ho vláda a zas ho časem odvolá,“ upozorňuje Schneider. Tipovat mezi véčkem a účkem se však zdráhá: „Problém je, že ty tři mimořádné měsíce mohly chování mnoha lidí úplně změnit. Někdo už zas stojí ve frontě na Starbucks, někdo bude opatrnější. A jaký ten poměr bude, to nikdo neví.“

I_obalka_R21
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 37 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R21
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 37 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte