22A_profimedia
Pár nocí jsem nespala. (Š’ Čeng-li ve svém ústavu) • Autor: JOHANNES EISELE / AFP / Profimed

Hodiny putování tmou a plazení se úzkými průrvami do nových jeskynních prostor, v nichž může číhat nebezpečná nákaza. Instalace sítí na odchyt netopýrů, sběr netopýří stolice. Od roku 2004 čínští vědci včetně viroložky Š’ Čeng-li, přezdívané tamními médii „netopýří žena“, zkoumají nebezpečí ukryté v jeskyních jižní Číny – nové druhy koronavirů. Právě díky vytrvalosti vědkyně Š’ se po dekádě výzkumu podařilo prokázat, že virus SARS, který počátkem tisíciletí vyděsil celou planetu, opravdu pochází z těchto létajících savců. Zjistila také, že někteří místní vesničané mají proti SARS protilátky, ačkoli do jeskyní nechodí a netopýry zahlédli maximálně po setmění ve své vesnici. Její autorita postupně rostla v Číně i zahraničí, a dokázala tak leccos prosadit – třeba uzavření čínského dolu obývaného netopýry „pouze“ kvůli riziku nákazy horníků.

Na konci loňského prosince se život viroložky Š’, tehdy již zástupkyně ředitelky Wuchanského institutu virologie, prudce změnil. Jak vypráví časopis Scientific American, zprávu o novém koronaviru u několika pacientů ve městě jí telefonovala na vědecký kongres v Šanghaji její šéfka. Vědkyně okamžitě skočila na vlak a jela domů. Bylo to jako zlý sen: nebezpečí, před kterým svět varovala, se začalo měnit v realitu.

V následujících měsících se Š’ stala terčem obvinění, že původce nákazy ve skutečnosti unikl z její laboratoře. Většina zahraničních vědců se za ni postavila. V příběhu „netopýří ženy“ je ale hodně bílých míst. Je klidně možné, že viroložka či její kolegové opravdu nesou vinu za současnou pandemii.

Umělý kříženec

Jak nedávno upozornil list The Washington Post, zprávy o tom, že virologové ve Wu-chanu si možná nepočínají zrovna zodpovědně, měla americká administrativa již před dvěma lety. Wuchanský institut virologie při Čínské akademii věd počátkem roku 2018 několikrát navštívili zástupci americké ambasády včetně diplomata, který měl na starosti vědu a zdravotnictví. Nadřízeným pak odeslali dvě zprávy, které varovaly před slabě nastavenými bezpečnostními pravidly a špatným managementem v tamních laboratořích, jež se pár let předtím staly prvním čínským pracovištěm čtvrté, nejvyšší úrovně biologické bezpečnosti – taková laboratoř vyžaduje například práci v celotělových skafandrech s vlastním zdrojem vzduchu nebo podtlak v celé místnosti, aby z chráněných prostor nemohlo nic uniknout.

Varovné zprávy si stěžovaly na nedostatek dostatečně vyškoleného personálu. V čem dále měly chyby spočívat, není známo, diplomaté ale doporučovali institut sledovat a více mu finančně i jinak pomáhat. Z jednoduchého důvodu – tamní výzkum netopýřích koronavirů, probíhající ve spolupráci s americkými a australskými vědci, shledali důležitým, ale zároveň velmi nebezpečným. Š’ Čeng-li a její kolegové mimo jiné pomohli zjistit, že netopýří koronaviry mohou pronikat do lidských buněk pomocí receptoru ACE-2, jakési klíčové dírky umožňující viru buňku odemknout. Právě tuto vstupní bránu, která jinak pomáhá regulovat krevní tlak a je součástí buněk například v plicích, využívá současný koronavirus.

Varování bylo dalším kamínkem v mozaice debaty, která se tehdy vedla již několik let. Už v roce 2015 vědci na Severokarolínské univerzitě v Chapel Hill za spoluúčasti viroložky Š’ vytvořili hybridní koronavirus, jakéhosi křížence SARS a jiného netopýřího viru, který dokázal infikovat buňky právě přes zmíněný receptor. Pokus naznačil, že mezi netopýry skutečně cirkulují mnohé nebezpečné viry, které by možná dokázaly nakazit člověka i bez zvířecího mezihostitele. Zároveň vyvolal značnou vlnu nevole: „Kdyby tenhle virus unikl, nikdo by nedokázal předpovědět jeho další trajektorii,“ řekl tehdy časopisu Nature francouzský virolog Simon Wain-Hobson.

I_obalka_R20_oprava
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 35 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R20_oprava
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 35 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Martin Uhlíř

redaktor

uhlir
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 820

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte