45_spanek01_jaros
Spát – to nejdůležitější, co můžete udělat pro svoje zdraví. • Autor: Milan Jaroš

Bill Gates u čtení této knihy usnul. To rozhodně není něco, čím by se autoři běželi pochlubit. Profesor neurovědy a psychologie z Kalifornské univerzity v Berkeley Matthew Walker si to však může hrdě napsat do životopisu. Jeho kniha Proč spíme vyšla anglicky už v roce 2017 (česky o rok později), celosvětovým hitem se však stala až poté, co si ji loni pořídil spoluzakladatel Microsoftu a na sklonku roku ji zařadil do svého každoročního žebříčku pěti doporučených knih.

Bezmála čtyřmi stovkami stránek se Gates prokousal pomalejším tempem, než má tento vyhlášený knihomol ve zvyku: Walkerovy závěry a jistá naléhavost sdělení na něj udělaly takový dojem, že se jeho doporučeními začal řídit už v průběhu čtení a svazek odkládal na noční stolek mnohem dříve než jiné večery. Kniha ho rovněž donutila ohlédnout se kriticky za výjimečnou kariérou, v níž nebyla nouze o práci přes noc (někdy dokonce přes dvě noci za sebou), za železným zvykem nespat ani během prospaných nocí plných osm hodin i za vlastním dlouholetým přesvědčením, že vyspávání je známkou lenosti.

„Tušil jsem, že nejsem úplně nejbystřejší, když funguju hlavně díky kofeinu a adrenalinu, ale byl jsem posedlý prací,“ píše Gates na svém blogu. Filantrop a jeden z nejbohatších lidí světa sice některé Walkerovy závěry považuje za příliš suverénně prezentované, i když je věda ještě nade vši pochybnost neprokázala, nicméně knihu považuje za „důležitou a fascinující“ a čtenáře blogu ujišťuje, že i oni bez výjimky skutečně potřebují sedm až osm hodin spánku za noc, i když si myslí něco jiného. A přidává pár rad, jak kvalitu spánku zlepšit.

V době pandemie je Walkerovo dílo a obecně zájem o blahodárné účinky spánku opět v centru pozornosti. „Covid-19: Proč vám spánek může zachránit život,“ oznamuje například britský deník The Daily Telegraph a upozorňuje, že nedostatek spánku zhoršuje stres, únavu, tendenci se přejídat a oslabuje schopnost těla bojovat s infekcí. Současná krize poskytuje šanci nahlédnout kriticky na to, co na běžném provozu společnosti nefunguje ideálně, mohla by s novou naléhavosti připomenout, o čem se díky početným vědeckým důkazům mluví stále častěji.

„Zdá se, že v těle není jediný orgán a v mozku není jediný proces, na který by spánek neměl pozitivní vliv (a naopak negativní vliv, spíme-li méně, než bychom měli),“ píše Matthew Walker a opakuje to pak ještě mnohokrát. „Na spánku jsme závislí společensky, organizačně, ekonomicky, fyzicky, behaviorálně, nutričně, lingvisticky, kognitivně i emocionálně.“ Tento „spánkový diplomat“ s dvacetiletou praxí na základě mimořádně bohatého rezervoáru vědeckých poznatků dokládá, co už výstižně před mnoha generacemi vyjádřil William Shakespeare – totiž že spánek je skutečně „nejvýživnějším pokrmem hostiny života“.

Začněme hned u ústředních aktérů dneška – virů. Studii o vztahu koronaviru a spánku samozřejmě zatím nemáme po ruce, dostatečně výmluvný je však experiment, který Walker ve své knize zmiňuje a který proběhl před pěti lety pod vedením Arica Prathera z Kalifornské univerzity v San Francisku. Prather nejprve týden monitoroval spánek 150 mužů a žen, pak jim do nosu vstříkl dávku rhinoviru, tedy nositele obyčejného nachlazení. Následující týden je dál pečlivě sledoval a ze vzorků krve a slin usuzoval na sílu imunitní reakce. Ukázalo se, že existuje jasná souvislost mezi délkou spánku a následnou reakcí těla na nachlazení. „Čím méně člověk před stykem s virem spal, tím větší byla pravděpodobnost, že onemocní,“ píše Walker. „Uvážíme-li, že infekční onemocnění, jako je běžné nachlazení, chřipka a zápal plic, patří ve vyspělých zemích mezi hlavní příčiny úmrtí, stát i lékaři by udělali dobře, kdyby více zdůrazňovali význam dostatečného spánku během chřipkového období.“

Oslabení imunity má samozřejmě dalekosáhlé dopady na schopnost těla bojovat se všemi možnými nemocemi, třeba rakovinou. Mimořádně výmluvné – a bolestné na pohled – jsou výsledky pokusů prováděných na myších. V jednom takovém v roce 2014 David Gozal z Chicagské univerzity podával injekčně zvířatům zhoubné buňky a následně je čtyři týdny sledoval, přičemž polovina mohla spát normálně, druhou vědci u spánku rušili. U nevyspalých myší se rakovina šířila o 200 procent rychleji než u spáčů, a navíc měla mnohem agresivnější průběh.

I_obalka_R16
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 38 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.

Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:

Respekt.cz
Android
iPhone/iPad
Audioverze

I. Zadejte své údaje a zvolte způsob platby

Předplatné bude automaticky prodlužováno. Funkci můžete kdykoli zrušit.

Rychlá online platba

Odesláním objednávky beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s.

Máte dotazy ohledně předplatného? Neváhejte nás kontaktovat na predplatne@economia.cz nebo +420 217 777 888 (každý pracovní den 
od 7.30 do 17.00, mimo pracovní dobu je k dispozici záznamník).

Platbu kartou i on-line platbu zabezpečuje
Uvedené ceny jsou včetně DPH.

I_obalka_R16
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 38 článkům z tohoto vydání.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na web@respekt.cz.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Silvie Lauder

vedoucí rubriky, Fokus

Silvie Lauder

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte