Sochy zapomenuté ve sklepě
Aktuální výstava díla Stanislava Suchardy dokládá, jak dobrodružná může být práce historika umění
Dvojice figur na věži pražského hlavního nádraží přišla o své ruce, ze kterých zbyl jen podpůrný ocelový drát. A z pomníku Františka Palackého někdo odlomil celou postavu tyčící se vedle národního buditele. Památkáři i orgány činné v trestním řízení nicméně mohou zůstat v klidu. Nejslavnějším sochám Stanislava Suchardy (1866–1916) se nic nestalo, popsané škody jsou vidět jen na jejich přípravných sádrových modelech, jež jsou nyní vůbec poprvé veřejně k vidění na umělcově retrospektivě ve Veletržním paláci NGP.
„Dědicové vůbec netušili, co všechno se jim po Suchardovi dochovalo. Nevěděl jsem to ani já, ani nikdo z mých kolegů,“ vypráví nadšeně Martin Krummholz z Ústavu dějin umění Akademie věd ČR o svém pátrání, jehož výsledek je vidět všude okolo, když prochází mezaninem paláce. Výstavu pro Národní galerii sestavil z valné většiny z modelů, kreseb, fotografií a osobních dokumentů, jež nalezl v Suchardově pozůstalosti, která ležela desítky let nezpracovaná v Suchardově vile v Bubenči.
Reprezentativní stavbu s ateliérem sochaři postavil jeho přítel, architekt Jan Kotěra, na začátku 20. století poté, co Sucharda získal zakázku právě na Palackého pomník. Před první světovou válkou se výtvarná práce cenila natolik, že z ní mohou autorovi potomci žít ještě po sto letech. Vilu dodnes obývají Suchardovi vnuci Marta a Jan Sandtnerovi a právě díky jejich propojení s Krummholzem vznikla…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 36 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
