Používáte nástroj pro blokování reklamy. Příjmy z reklamy umožňují naši existenci.
Podpořte nás a nástroj pro tento web vypněte (návod). Nebo si pořiďte předplatné a reklama se vám nebude zobrazovat. (E-shop)

Obtěžuje vás reklama?
Předplatitelům ji nezobrazujeme.

Reklama
 
Společnost Rozhovor

Rasmussen: Rusko je globální kazisvět

S bývalým generálním tajemníkem NATO Andersem Foghem Rasmussenem o bezpečnosti Evropy, poprasku kolem Číny a o tom, že každý hlas se počítá

Greek Prime minister Antonis Samaras received NATO Secretary general Anders Fogh Rasmussen
Anders Fogh Rasmussen • Autor: Corbis via Getty Images

Někteří experti tvrdí, že cena za rozšíření NATO před dvaceti lety byla příliš vysoká, protože tenhle fakt rozlítil Rusko a Kreml začal být agresivnější. Znovu začal vůči svým bývalým satelitům uplatňovat velmocenskou politiku. Nemají kritici rozšíření pravdu?

Nikoli. Bezpochyby jsme udělali správnou věc ve správný čas. Vydali jsme se po pádu komunismu, berlínské zdi i železné opony vstříc vizi o svobodě v rámci jednotné Evropy. Není to přece Rusko, kdo má rozhodovat o osudu evropských zemí. Šlo o svobodné rozhodnutí nás jako Aliance a zároveň oněch států, tedy vás, jaké spojenectví a s kým si přejete.

Za jak vážné riziko pro světovou bezpečnost dnes Rusko považujete?

Rusko můžeme označit za jakéhosi globálního kazisvěta. Nemá ale skutečně celosvětový dosah, protože se jedná o slabou, upadající společnost. Na druhou stranu samozřejmě má jaderné zbraně. Je tedy v ruských silách destabilizovat minimálně Evropu, což jsme viděli i v praxi, když poprvé od druhé světové války evropský stát násilím zabral území jiné země. Tím mám samozřejmě na mysli útok na Ukrajinu a následnou ilegální anexi Krymu a jeho připojení k Ruské federaci a pokračující destabilizaci východní Ukrajiny. To by nemělo být bráno jako izolovaný případ, protože když se podíváme na mapu, tak jasně vidíme, že Rusko vyvolalo a udržuje hned několik regionálních konfliktů se svými sousedy. Ať už se jedná o Podněstří a Moldavsko, Abcházii a Jižní Osetii v Gruzii nebo Náhorní Karabach mezi Ázerbájdžánem a Arménií, Rusko má ve všech případech zájem na tom, aby tyto konflikty zůstaly nedořešené, protože chce udržovat své sousedy slabé a závislé na Kremlu.

Co tím Rusko sleduje?

Součástí ruských cílů je i zabránění tomu, aby se země, o nichž mluvíme, začlenily do NATO a Evropské unie. Podle mě jde ale ze strany Moskvy o špatnou strategii. NATO totiž Rusy přímo neohrožuje, naopak díky němu je v Evropě, a tím pádem i na západní hranici Ruska, větší stabilita. Rusko o klid na své západní hranici usilovalo po staletí, a bylo to právě NATO, které mu to zaručilo. Z dlouhodobého hlediska tedy vidím jako jedinou rozumnou cestu posilování spolupráce mezi Ruskem a Západem, a proto jsem i jako generální tajemník NATO rozvíjel takzvané strategické partnerství mezi NATO a Ruskem.

Rusko o NATO již delší dobu ve svých oficiálních dokumentech mluví jako o nepříteli.

Nemá to logiku. Jsem přesvědčen o tom, že máme společné bezpečnostní zájmy, a pokud by Rusko čelilo nějaké hrozbě, rozhodně by to nebylo ze strany Západu. Pokud ho někdo ohrožuje, tak je to buď terorismus z jihu, nebo ekonomická síla z Východu v podobě Číny a nárůstu konkurence ve Střední Asii. Je také zajímavé sledovat, jak se pozice ruské vlády vyvinula. Pokud se podíváte na výroky čerstvě zvoleného prezidenta Putina z roku 2000 nebo 2001, naznačoval dokonce zájem o vstup do NATO. Když jsem se s ním setkal v roce 2002, měl velký zájem o spolupráci s NATO a Západem. Pak se muselo něco stát a on změnil názor.

O to se analytici a politici na Západě přou doteď, co přesně to bylo.

Myslím, že na vině jsou dvě věci. Jednak v Gruzii proběhla v roce 2003 růžová revoluce, která vynesla k moci Michaila Saakašviliho. A pak tu byla druhá událost, oranžová revoluce na Ukrajině, kde se k moci dostal Viktor Juščenko. Oba politici se zasadili o reformy a orientaci svých zemí na Západ, a Putin, který je znám tím, že věří konspiračním teoriím, za revolucemi viděl Spojené státy a CIA a jejich domnělý konečný cíl svrhnout ho. Proto pak v jednom svém projevu začal hovořit o tom, že největší pohroma minulého století byl pád Sovětského svazu, což krásně ilustruje jeho uvažování.

Kromě ruského vlivu sledujeme v Evropě i neustále rostoucí vliv Číny. Představuje pro NATO hrozbu?

NATO jako takové je transatlantická organizace, takže se zaměřuje hlavně na Severní Ameriku a Evropu. Pro Čínu nicméně platí to samé jako pro Rusko. Pokud by například Spojené státy byly napadeny ze strany Číny, nebo na ně bude vyvíjen vojenský tlak, nabízí se uplatnění zmíněného článku 5. V minulosti se to stalo pouze jednou, a to po teroristických útocích z 11. září 2001. Den poté, kdy k tomu došlo, to NATO udělalo.

Nejde o přímé napadení. Čína svůj vliv, jinak řečeno expanzi, uplatňuje celou řadou měkčích způsobů. A to nejen vůči USA, ale i vůči řadě evropských států včetně Česka. Jak by podle vás svět pod nadvládou Číny vypadal?

Domnívám se, že přes všechen ten poprask okolo Číny a předpovědím, že se stane dominantní globální silou, není pravděpodobné, že v blízké budoucnosti Peking skutečně převezme otěže.  Spojené státy jsou mnohem silnější a mnohem výkonnější než Čína. Je to samozřejmě velká země, v Číně žije asi jedna a půl miliardy lidí a určitá síla tam je. Čína nepochybně dál poroste. Přesto však nebude tak efektivní, a proto nebude zároveň nejsilnější světovou ekonomikou.

Jakou politiku bychom měli vůči Číně uplatňovat?

Je v našem zájmu, abychom Čínu mnohem více integrovali do světové ekonomiky a mezinárodního společenství. Hlavní rozdíl mezi Ruskem a Čínou je v tom, že Rusko je slabá upadající společnost. Čína má naopak rozvíjející se ekonomiku, která jí otevírá široké možnosti. Proto si myslím, že v budoucnu uvidíme spíše užší spolupráci mezi Čínou a Spojenými státy. V současné době sice vedou obchodní válku, ale to se podle mého názoru nakonec vyřeší.

Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům týdeníku Respekt.
Odemkněte si všech 40 článků vydání zakoupením čísla nebo předplatného. Pokud jste již předplatitel, přihlaste se.
Čtěte již teď v našich aplikacích
App Store Google Play Amazon
I_obalka_R07
Odemkněte tento článek
Získáte přístup ke všem 40 článkům z tohoto vydání.
Chcete-li článek okomentovat nebo nás upozornit na chybu, přihlaste se nebo se zaregistrujte. Nejzajímavější příspěvky zveřejníme.

Ondřej Kundra

vedoucí rubriky, Fokus

kundra 300
Přečtěte si více článků od tohoto autora/autorky. Napsal/a jich celkem 1486
Reklama

Vyhledávání

Tip: Vyhledávejte dle autora pomocí autor: autor:”Erik Tabery” další tip

Výsledky vyhledávání

Hledám o sto šest
Vyskytla se chyba, zkuste to znovu.

Nejvíce hledáte