V některých částech světa je změna klimatu jednoznačnou hrozbou, stačí se zeptat na tichomořských ostrovech. V jiných naopak představuje šanci. Příkladem druhé alternativy je Grónsko, obří zaledněný ostrov, o kterém se obvykle píše v souvislosti s tím, že jeho prudce tající ledovec přispěje k dramatickému vzestupu hladiny světových oceánů. Sami Gróňané to však mají tendenci vidět jinak, jejich autonomní vláda se ostatně pokusila (neúspěšně) krátce po klimatické konferenci v Paříži vyjednat si výjimku z uzavřených dohod. Tající ledovec v jejich očích představuje přístup k cenným minerálům, novou půdu a dramaticky stoupající význam dříve zapomenutého koutu světa. Časem to otvírá dveře k úplně jiné, nezávislé budoucnosti ostrova, jež je v tuto chvílí ne vždy spokojenou autonomní oblastí Dánska.
V tomto kontextu je nutné vnímat nečekané drama minulého týdne, během něhož americký prezident Donald Trump nejdříve potvrdil spekulace, že má zájem o koupi Grónska. Následoval nelíčený úžas v nejvyšších kruzích dánské vlády, jejíž premiérka označila nápad za „absurdní“ a „jistě nemyšlený vážně“. Trump reagoval tweetem, v němž „poděkoval“ premiérce za jednoznačně formulovaný názor a zrušil na to konto svou oficiální návštěvu Dánského království, dlouho plánovanou na září. Bez „jednoduše velkého realitního obchodu“, jak případné převzetí ostrova i s jeho 55 000 obyvateli nazval, zjevně nemá se spojencem v NATO o čem mluvit.
Vzhůru do Arktidy
Trumpův styl byl…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
