Tajemství Toy Box

Dvě věci dokážou člověka na tématu sexuálního zneužívání dětí pokaždé znovu překvapit: jak je časté a jak moc je pro oběti devastující. Obojí teď můžeme vidět na pokračujícím skandálu v katolické církvi nebo v dokumentu Leaving Neverland postaveném na výpovědích mužů zneužívaných v dětství zpěvákem Michaelem Jacksonem. Zjevně nastává éra, kdy se oběti přestávají bát o svých zkušenostech promluvit. Minulý týden k tomu v českém prostředí přispěla komiksová kreslířka vystupující pod pseudonymem Toy Box. Její text zveřejněný v deníku A2larm je pozoruhodný otevřeností a také přesností, s níž popisuje psychické následky i kulturní mechanismy, z nichž zneužívání vyrůstá.

Výtvarnici zneužil zhruba ve třech letech její nevlastní dědeček, a ze života jí tak udělal nekončící utrpení v podobě rozvráceného sebevědomí, depresí, nefunkčních vztahů, permanentního pocitu, že svět je nebezpečné a nepřátelské místo. Způsob, jak výtvarnice popisuje, co zkušenost udělala s jejím smyslovým prožíváním, je tak sugestivní, že se člověku málem dělá nevolno spolu s ní.

Toy Box si – stejně jako zástup dalších obětí – zaslouží respekt za odvahu vyjít se svou minulostí na světlo. Jestli má něco potenciál zastavit budoucí predátory, tak je to vědomí, že podobné příběhy nezůstanou skryté. Ještě důležitější jsou ale její postřehy o tom, z čeho sexuální násilí na dětech vlastně vyrůstá. Nejkřiklavější případy poslední doby by mohly trochu svádět k domněnce, že se jim daří v prostředí, které je…