Nenaplněný potenciál

Evropská unie nyní zažívá nebývalý úspěch. Daří se jí řešit řadu příčin občanské nespokojenosti včetně nekontrolované migrace. Je mezi občany oblíbenější než v kterékoli jiné chvíli posledního čtvrtstoletí. Podle šetření Eurobarometru vnímá 62 procent Evropanů důsledky členství své země v EU pozitivně.

Potíž je, že Unie v roce 2018 tyto úspěchy nevyužila k reformám, které by ji připravily na budoucnost. Ani nemohla. Většinu energie politiků, zájmu médií a pozornosti občanů spotřebovaly během roku vnitřní třenice v členských státech.

Ve třetí největší zemi eurozóny, Itálii, se počátkem roku k moci dostali politici, kteří vyhledávají konfrontaci s Evropskou komisí. Ruší reformy předchozích vlád, chtějí porušit dohodnutá rozpočtová pravidla. Druhou největší ekonomiku Unie, Francii, koncem roku paralyzovala lidová vzpoura tzv. žlutých vest. Německá vláda, jež vznikla z loňského volebního patu, se během uplynulého roku věnovala více malicherným domácím půtkám než evropské agendě. Koncem roku vše zastínil chaos deroucí se na evropskou pevninu z Británie. EU a britská premiérka dohodly podmínky brexitu, které však většina britské politické reprezentace odmítá – a současně se neshodnou, co místo této dohody vlastně chtějí.

Evropskou unii může těšit, že při jednání o britském odchodu z Unie prokázala jednotu. Minulý týden v Evropském parlamentu schválená obchodní dohoda s Japonskem připomněla, že Unie zatím solidně čelí i protekcionismu Donalda Trumpa. Vedle těchto úspěchů…