To by dneska už nikdo neušil,“ říká sedmasedmdesátiletá paní Švandrlíková. Se sestrou vyrazily do Uměleckoprůmyslového musea na výstavu Hana Podolská, legenda české módy, která pojednává o nejoblíbenějším prvorepublikovém módním salonu. Obdivují střihy, výšivky, ručně šité knoflíky. A taky vzpomínají: na tchyni, která měla salon v Dejvicích, na to, co se nosilo a šilo.
Úpravné dámy v důchodovém věku mezi návštěvníky převažují a většina rovněž oživuje staré časy. Právě během jejich života se šití oděvů změnilo z řemesla na globalizovanou anonymní produkci. „Lidé jsou už přesycení nadvýrobou hadříků na jednu sezonu, šíří se hnutí pomalé módy, zvyšuje se obliba trvanlivějších a kvalitnějších oděvů,“ říká kurátorka výstavy Eva Uchalová. Načasování funguje: téma rezonuje a na Hanu Podolskou přijde každý týden kolem dvou tisíc návštěvníků.
Poctivé krejčovství první republiky se trefuje do dnešních společenských nálad. Pražské UPM má v Česku největší kolekci meziválečné salonní tvorby, nejméně pět set modelů z různých salonů v Praze i mimo ni – a v poslední době prezentují výsledky dlouholetého sbírání a bádání. Nedávno vyšly knihy o salonech Oldřicha Rosenbauma a Arnoštky Roubíčkové, kniha o Haně Podolské jde právě do tisku. Začátkem příštího roku představí muzeum další postavu té doby, dosud málo známého designéra látek Ziku Aschera.
Šarmantní svět
„Večerní toaleta. Černý veluršifon. Ušita pro Jarmilu Kutinovou z rodiny majitelů továrny na rybí konzervy…
Předplaťte si Respekt a nepřicházejte o cenné informace.
Online přístup ke všem článkům a archivu
