Úšklebky Jiřího Koláře
Výstava v Národní galerii ukazuje, jak básník prožíval rok 1968
Pro Jiřího Koláře ten později tak slavný rok nezačal dobře. V únoru tragicky zemřel malíř Antonín Tomalík, v němž Kolář přes mladíkových necelých třicet let rozpoznal obrovský výtvarný talent. V březnu mu Obvodní soud pro Prahu 10 poslal dopis, v němž Koláře vyzval, aby vypovídal ve věci rozvodu, o který požádala Kolářova žena Běla. A za necelý půlrok následovala sovětská invaze.
V životě teoretika a výtvarníka hrála „osudovost“ vždy zásadní roli a letopočet 1968 byl pro něj osudový víc než kterýkoli jiný. Důkaz nám o tom zanechal v podobě koláží, jež si tehdy pravidelně lepil jako svůj autentický komentář ke všednímu dění. Soubor pojmenoval Týdeník 1968 a dnes tvoří základ rozsáhlé výstavy v Paláci Kinských Národní galerie s názvem Úšklebek století. Autorky expozice Marie Klimešová s Milenou Kalinovskou zde opět připomínají, jak výjimečnou osobností Jiří Kolář byl. Že vedle snadno rozpoznatelné originální formy svých děl zdejší umění obohatil i ojediněle adresným obsahem, kterým glosoval situaci v naší společnosti.
Až se změní poměry
Generální ředitel Národní galerie Jiří Fajt v úvodním slovu v doprovodném katalogu zdůrazňuje, že je důležité připomínat osobnosti, „které byly ochotny za demokracii, svobodu a lidská práva stanout tváří v tvář bezskrupulózním praktikám mocenských manipulátorů“. V případě Jiřího Koláře (1914–2002) nejde o přehnanou řeč.
…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 39 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
