Systém a vášeň

Před čtyřmi lety mistrovství světa v kopané pořádala vůbec nejfotbalovější země – Brazílie, a vyvolala tak pocit návratu hry do země zaslíbené. Před osmi lety turnaj jako první sportovní megaudálost přicestoval do Afriky a Jihoafrická republika skeptikům předvedla organizační dovednosti i nezvyklou atmosféru. Před dvanácti lety bylo hostující zemí Německo a ukázalo se světu jako sympatická otevřená země, vzdálená klišé o zarputilých Germánech. Podobné radostné přesahy pro ty, které nezajímá jen dění na trávníku, letos chyběly. Pořadatelem byla Putinova autokracie, která okupuje část Ukrajiny a dezinformační válkou podemílá demokracie. Přesto šampionát přinesl příběhy sahající za hranice sportu, třeba následující tři.

Kolaps mistrů

Mistři světa z Německa nečekaně vypadli hned v úvodu turnaje, a napodobili tak osud svých předchůdců na čtyřech z pěti posledních šampionátů. Ukazuje to tempo, kterým se fotbal mění. Taktika, která před čtyřmi lety okouzlila svět, se okouká a soupeři na ni dokážou najít recept. Trenéři logicky důvěřují osvědčeným pilířům týmu – ale ty už neumí překvapit a chybí jim dravost těch, kdo ještě nevyhráli. Podobná srovnání jsou sice ošemetná, ale třeba německý týdeník Der Spiegel v debaklu na hřišti viděl paralely s krizí v politice a byznysu. Styl merkelovské politiky, koučink trenéra reprezentace i myšlení automobilových manažerů narazily na hranice svých možností a nezachytily dramatickou změnu okolního světa.

Kolektiv nade vše

…