Jeho název zní nezáživně, ale je to právě státní zastupitelství, které stálo u nejvýbušnějších korupčních a defraudačních případů. V posledních dnech se o něm mluví znovu: žalobci nedoporučili ministerstvu financí zveřejnit zprávu evropského úřadu OLAF, který zkoumal, zda Andrej Babiš podváděl při dotacích na stavbu Čapího hnízda. Kdo se chce dostat pod povrch toho, jak návladní v takových případech uvažují a zda vycházejí vstříc mocným, může sáhnout po knize Státní zastupitelství ve světle proměn.
A i když to ani podle titulu nevypadá, je to docela poutavé čtení, v němž není nouze o dramatické zvraty. Autor Jan Lata zná fungování veřejné žaloby dlouho zevnitř, státním zástupcem se stal v roce 2006, a předností jeho knihy je, že ji sepsal jako příběh o čtyřech dějstvích. V prvním, na začátku devadesátých let, se veřejná žaloba proměňovala z totalitní prokuratury v nesměle, ale aspoň trochu nezávislé státní zastupitelství. Když už začalo pozvedávat hlavu, přišlo její setnutí. To když nejvyšší státní zástupkyně Marie Benešová byla odvolána vládou, protože chtěla prověřovat nestandardní chování jednoho člena kabinetu. Po expozici a kolizi tak následovala krize. Vedení převzala Renata Vesecká, která šla politikům na ruku a umrtvila tak vyšetřování korupce. Katarze podle Laty nastala s nástupem Pavla Zemana, kdy se vyšetřování zase rozjelo.
Autor se netají tím, že byl aktérem řady událostí. A přestože jsou z knihy znát jeho sympatie k některým aktérům, není servilní. Hájí…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 42 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
