Zdá se vám, že už jste tenhle článek někdy četli? Dobrá. Nemůžeme vyloučit, že jsme ho omylem vydali podruhé. Pravděpodobnější se ovšem jeví varianta, že zažíváte fenomén nazývaný francouzským termínem „déjà vu“. Silný pocit, že podobnou situaci již jednou prožili, postihne podle výzkumů někdy v životě dvě třetiny pozemšťanů. Nejčastěji ho zažívají ve věku 15–25 let, když je zrovna víkend nebo večer a oni se věnují oddechové činnosti ve společnosti přátel. Co se ovšem v mozku v takovou chvíli děje, zůstává zatím záhadou. Než věda pokročí, připravili jsme přehled nejoblíbenějších teorií.
Drobné chyby…
Zážitky déjà vu začali odborníci zkoumat v první polovině minulého století a skoro se zdá, že svou mysteriózností jitří fantazii k málem akrobatickým výkonům. Psycholog ze Southern Methodist University v Texasu Alan S. Brown napočítal třicet možných vysvětlení, proč se zážitky déjà vu v lidském životě objevují. (A to ještě vynechal ta parapsychologická, považující je za vzpomínky na minulé životy.)
Většina odborných interpretací má tendenci pohlížet na déjà vu jako na drobnou chybu v systému. Nezvyklý prožitek podle nich vzniká v důsledku rozladění funkcí mozku. Bostonský lékař Robert Efron tak například už v šedesátých letech přisoudil zkušenost lehkému časovému zpoždění mezi smyslovým vjemem a jeho zařazením mezi datované vzpomínky. Výhled z cukrárny na břehu řeky nám připadá povědomý prostě proto, že už v ní nějakou dobu sedíme, ale zkušenost nebyla vlivem…
Tento článek je v plném znění dostupný předplatitelům.
Odemkněte si všech 41 článků vydání zakoupením předplatného. Pokud jste již předplatitel/ka, přihlaste se.
Pořízením předplatného získáte přístup k těmto digitálním verzím už v neděli ve 12 hodin:
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
