Až se na vás podívá dítě
Touha pomoci a soucit jsou chvályhodné a sociální sítě jsou ideální způsob, jak je šířit. Tedy zdá se to tak, ale není to tak, jak píše server Wired. Utrpení Rohingů, muslimského etnika, které armáda buddhistické Barmy vraždí a vyhání do Bangladéše, je nejživější uprchlickou krizí. Bangladéšský Facebook proto přetéká výzvami k pomoci, fotografiemi a zkušenostmi dobrovolníků. Spousta proseb se vyplní, vyberou se příspěvky a občanská společnost vyrazí řešit humanitární krizi.
Jenže trpící lidé nepotřebují hromady starého oblečení. Nepotřebují tuny konzerv, soucitný pohled dobrovolníků ani to, aby je amatérští fotografové fotili a pomocí působivých fotek přivolávali další oblečení, další konzervy a další fotografy. A nepotřebují, aby si s nimi někdo poplakal, potřebují lidi skutečně připravené na situaci, kterou si málokdo dokáže představit. Potřebují informace a jistotu. Jinými slovy – potřebují profesionály, protože humanitární krize se dá vyřešit jen s chladnou hlavou a zkušenostmi. Sociální sítě ovšem přitahují to druhé, což často překáží tomu prvnímu. Jak tedy radí Wired: až se na vás z monitoru opět podívá zmučené dítě a autor příspěvku se vás zeptá, jestli můžete něco udělat, zůstaňte v klidu. Jistě, jsou výjimky, ale většinou se nespletete, když pošlete peníze UNHCR nebo jiné osvědčené nevládní organizaci.
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
