Máme v redakci pravidlo, že nepublikujeme recenze na knihy, které vydávají naši redaktoři. Tím spíše, pokud jsou pozitivní. Letos publikací vyšlo hned několik, například od Jana H. Vitvara o Davidu Černém či Ondřeje Kundry a Tomáše Lindnera o rodinách džihádistů. Minulý týden pak vyšla kniha Marka Švehly Magor a jeho doba, a jak název napovídá, vypráví o jedné z nejvýraznějších osobností českého disentu a undergroundu.
Knihu chtělo recenzovat hned několik autorů, ale těžko bychom se vyhnuli dojmu, že jsme si je „objednali“. Přebírám tedy toto riziko „střetu zájmů“ na sebe, protože vás chci na tuto publikaci upozornit. Marek na textu pracoval několik let a je to dle mého výjimečná kniha (už svým rozsahem, tvoří ji na šest set stran), která pomáhá chápat proměnu české kulturní scény od padesátých let do současnosti. Nevypráví totiž jen o Jirousovi, ale celkově o době, která nejdříve přinášela naději, že po letech tvrdého stalinismu přijde konečně uvolnění, aby záhy přišla nekompromisní normalizační tečka.
Vidíme tu rozpad přátelství, pocity zmaru, destrukci unikátních talentů, ale i projevy nezastavitelné touhy po svobodě a volnosti. Podobně jako Reiner Stach v knize Kafka – Rané roky Marek využívá příležitosti vysvětlovat dobové okolnosti, osudy lidí kolem Jirouse, fungování společnosti i státního aparátu.
Knihu tady zmiňuji nejen kvůli kolegovi, ale také kvůli Jirousovi, který si takovou práci zasloužil.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
inspirativní čtení vám přeje
Erik Tabery, šéfredaktor
Pokud jste v článku našli chybu, napište nám prosím na [email protected].
